před 1 měsíc
33
Friedrich řečený Bedřich. Tak se jmenuje dokumentární román o Bedřichu Smetanovi publicistky Mileny Štráfeldové, která se v knize mimo jiné zamýšlí nad tím, proč byl hudební skladatel tolikrát propagandisticky zneužit. „Myslím si, že trochu nadzvednu naše vlastence,“ domnívá se autorka, podle které se o hudebním skladateli dá zjistit stále hodně nových věcí, například doposud nebyly vydány Smetanovy deníky.
Praha 10:14 1. dubna 2024
Od kdy si začal psát Bedřich Smetana své deníky?
Velmi záhy, od šestnácti let jako student na gymnáziu. A zajímavé je, že si je psal německy, a to je možná právě jeden z důvodů, proč se kolem toho chodí malinko po špičkách, protože ve skutečnosti – jak to bylo s jeho češstvím nebo němectvím?
Jsme dost dospělí na to, abychom si mohli říkat pravdu o našich velikánech, myslí si Milena Štráfeldová, autora knihy o skladateli Bedřichu Smetanovi. Poslechněte si celý rozhovor
Sám říkal své libretistce Elišce Krásnohorské, že byl jako mladý člověk plně germanizován. Od první třídy až do maturity chodil výlučně do německých škol, učil se německy, psal německy svoje deníky, milostné dopisy, asi i komunikoval německy se svými spolužáky.
Řekla byste, že si byl v němčině jistější?
Nepoměrně, protože teprve v 60. letech začal psát česky s obrovským množstvím chyb, ale to už mu bylo 36, 38 let. A udělal to zcela záměrně, souviselo to s fází vlastenectví, kdy se Češi rozhodli, že budou česky mluvit, česky psát.
Když v zahraničí zní Má vlast, zcela automaticky se skloňuje i téma češství, říká dirigent Hrůša
Číst článek
Do té doby korespondoval především německy. A když si potřeboval napsat dopis se svou druhou ženou v době jejich těžké manželské krize, tak ho psal německy, protože neměl slovní zásobu.
Kolik je v knize fikce?
Jistě že tam nějaká je, ale snažila jsem se opravdu co nejvíc vycházet z pramenů, spíš jsem chtěla některé okamžiky jeho života zbeletrizovat, aby to nebyla jenom čistě kniha dokumentů, a tam pochopitelně nějaká míra fikce musí být – kdy se kdo s kým potkal a co si asi tak vyprávěli…
‚Pravda o velikánech‘
Trochu jste zbořila pomníček, ne?
To ano. Ono totiž vždycky záleží na úhlu pohledu, nebo co vlastně z toho životopisu vytáhneme za momenty. Já ty pomníčky bořím ráda a dělám to opravdu asi ve všech svých knížkách, ale není to z neúcty k autorům nebo k osobnostem, o kterých píšu, spíš mi vždycky vadil náš sklon mytizovat sami sebe a náš národ. A myslím si, že už jsme dost dospělí na to, abychom si mohli říkat pravdu o našich velikánech.
V anotaci románu se píše, že si klade i pár otázek o nás samých, na které ještě nemáme odpověď…
To je to, o čem mluvím – nakolik si potřebujeme mytizovat sami sebe, vytvářet o sobě legendy. A pokud jde o Smetanu, tak tam bych řekla, že kardinální otázkou – alespoň pro mě – je, proč se vlastně stal předmětem propagandy jako snad žádný jiný autor.
„Pomníčky bořím ráda, ale není to z neúcty k autorům nebo k osobnostem“
Mluvíte o padesátých letech minulého století?
Nejenom, on se stal předmětem propagandy už za svého života. Měl okruh velkých obdivovatelů, kteří na propagandě pracovali, a pak tam byl okruh jeho protivníků, se kterými se dostával do velmi těžkých sporů.
Tak, jak si vzájemně nadávali v novinách, to by bylo dneska žalovatelné, míra ironie, toho, jak se do sebe pouštěli, to dneska možná úplně nezažijeme.
Na které straně stál tedy tenkrát Bedřich Smetana? Kdo byl jeho kamarád?
Jeho kamarád byl třeba Jan Neruda. On stál na straně té mladočeské, a pro staročechy se stal tak trochu otloukánkem, byl na ráně, a tím, že usiloval o kapelnictví v Národním divadle, což byl v té době nejvyšší myslitelný hudební post v našem prostředí, tak se do něj velmi tvrdě pouštěli.
Před 200 lety se narodil skladatel Bedřich Smetana. Za jeho ztrátu sluchu mohlo i zranění z dětství
Číst článek
A pak propaganda, která následovala už za první republiky a zejména v padesátých letech díky Zdeňku Nejedlému, je zřejmá, a musím říct, že mu velmi uškodila.
Jemu uškodilo to, že Zdeněk Nejedlý, který na sklonku své politické a životní kariéry byl hodně osobitý, když to řekneme eufemisticky, o něm hodně mluvil?
Řekla bych, že mu uškodilo především to, že nám ho všemi směry tlačili. Když vám někdo od prvních školních letech neustále nutí nějakou osobnost, ať to byl Julius Fučík nebo kdokoliv jiný, tak se pochopitelně v mladších generacích vytváří vůči těmto osobnostem odpor.
A v tomto smyslu je Smetana tak trochu obětí i sama sebe, toho svého vlastenectví, protože on to vysvětloval velmi explicitně, proto se tolik hodil dalším propagandistům, kteří tolik potřebovali oslavovat národ.
Jaký byl Bedřich Smetana manžel? A jak to bylo s jeho hluchotou? Poslechněte si celý rozhovor v úvodu článku.
