3 měsíce starý
12
Praha - Piráti chtějí ve Sněmovně hledat u všech subjektů podporu pro úpravy vládního zákona o ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti, řekl před začátkem dnešní schůze komory předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Piráti požadují, aby se dlouho očekávaný předpis vztahoval i na závažné přestupky a anonymní oznámení. Pro návrh minulý týden kvůli těmto výhradám nehlasovali ve vládě.
Norma, kterou schválila vláda na návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), navzdory názoru kritiků nemá platit pro přestupky a anonymní oznámení. Podle Blažka to ale neznamená, že by se zaměstnavatelé anonymními oznámeními neměli zabývat. Podle Pirátů bude Blažkův návrh v praxi fungovat jen velice špatně.
Úpravu považují Piráti za horší, než byla předloha vypracovaná minulou vládou ANO a ČSSD. Oznámení jsou v drtivé většina právě anonymní, zmínil Michálek. "Budeme hledat podporu u všech dalších subjektů, které chtějí bojovat proti korupci i tady v Sněmovně, abychom tuto chybu napravili," uvedl.
Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila opakovaně, žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat. Právní úprava vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Dvouletá lhůta pro transpozici této směrnice vypršela 17. prosince 2021.
Protikorupční organizace Transparency International (TI), Rekonstrukce státu a Oživení minulý týden uvedly, že vládní návrh jde proti omezování korupce, pouze přibude práce zaměstnavatelům a úřadům při posuzování oznamování. "Současný návrh zákona je k ničemu. Malé a nedostatečné legislativní krůčky v podání ministra Blažka akorát způsobí, že nikdo nic závažného oznamovat nebude," uvedl právník Transparency International Jan Dupák.
SPD chce jednat o energetické krizi, vláda by podle hnutí měla podat demisi
Opoziční hnutí SPD chce ve Sněmovně jednat o tom, že vláda nezvládá energetickou krizi. Na dnešní tiskové konferenci to řekl předseda SPD Tomio Okamura. Pokud bod na jednání neprojde, chce hnutí svolat mimořádnou schůzi. Podle Okamury by se mělo uvažovat i o dalším hlasování o nedůvěře vládě v prvních měsících příštího roku.
Podle Okamury vládní neschopnost přímo ohrožuje fungování domácností a firem. Pomoc občanům a podnikům popsal jako zcela nedostatečnou. Kritizoval také, že se unijní ministři pro energetiku stále neshodli na cenovém stropu pro plyn.
Česká vláda v říjnu stanovila pro domácnosti cenové stropy, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu bez omezení spotřeby. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Strop platí i pro malé a střední podniky, které odebírají elektřinu z nízkého napětí a ročně nespotřebují více než 630 MWh plynu.
Malé a střední firmy s vysokým napětím a vyšší spotřebou plynu budou mít pod stropem 80 procent objemu maximální spotřeby posledních pěti let. Premiér Petr Fiala (ODS) už dříve uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun. Nyní vláda uvažuje také o zastropování cen i pro velké firmy.
"Opakovaně jsme navrhovali ceny elektřiny zastropovat přímo u výrobců a následně i v celém dodavatelském řetězci na úrovni výrobních nákladů včetně nákladů na distribuci a přiměřeného zisku, což by mimo jiné odstranilo nutnost miliardových kompenzací dodavatelům energií ze státního rozpočtu," uvedl Okamura.
"Jediná možnost je, že vláda bude mít dostatek politické odvahy a převezme odpovědnost za cenovou politiku a distribuci elektrické energie v České republice," doplnil místopředseda a šéf poslanců SPD Radim Fiala. Podle obou musí kabinet podat demisi.
Fialova vláda odolala v září ve Sněmovně prvnímu opozičnímu pokusu o své svržení. Hlasování tehdy vyvolalo opoziční hnutí ANO s podporou SPD kvůli aféře kolem již bývalého ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka a vládnímu postupu v řešení zejména energetické krize.
Poslanci po Zemanovu vetu znovu projednají spornou novelu služebního zákona
Poslanci dnes znovu projednají spornou koaliční novelu služebního zákona. Předloha zejména ruší funkce odborných náměstků na ministerstvech i nynější omezení v počtu takzvaných politických náměstků členů vlády. Do Sněmovny se vrátila po vetu prezidenta Miloše Zemana. Dolní komora koaliční většinou Zemanův postoj s největší pravděpodobností přehlasuje. Poslanci by měli schvalovat také pobyt ukrajinských vojáků v Česku za účelem výcviku a některé zahraniční mise české armády.
Zeman ve zdůvodnění veta zapochyboval o tom, nakolik je novela v souladu s požadavkem depolitizace a profesionalizace státní správy. Opět také kritizoval úpravu politických náměstků, když "v konečném důsledku jde o dobře placenou trafiku". Předkladatelé, předsedové pětice koaličních klubů, naopak tvrdí, že změny odpolitizování státní služby prohloubí. Stanoví podle nich jasnou hranici mezi politickým vedením ministerstev a jejich úřednickým aparátem.
Sněmovní opozice i někteří koaliční senátoři ale mluvili podobně jako Zeman o politizaci státní služby. Další výtky směřovaly například k možnému zvýšení nákladů na státní správu.
K přehlasování prezidentova veta jsou ve Sněmovně nutné hlasy nejméně 101 ze 200 poslanců. Koalice má v plném počtu 108 poslanců.
Výcvik Ukrajinců by se měl v Česku konat podle vládního návrhu do konce příštího roku v pěti čtyřtýdenních turnusech, každého by se mohlo zúčastnit až 800 vojáků. Cvičení vychází z dvoustranné dohody české a ukrajinské vlády, výhledově však bude převeden pod asistenční misi EU. Česko do ní podle návrhu vyčlení 55 lidí, mohli by působit v jakémkoli členském státu ve velitelských strukturách, případně na pozicích instruktorů.
