Sociální sítě jsou amorální, míní Erdogan. Země nastolila tvrdá pravidla

3 měsíce starý 15

Legislativa, kterou Turecko přijalo loni v létě, zavazuje technologické giganty hned k několika povinnostem. Všechny sociální sítě, jež navštěvuje víc než milion uživatelů denně, například musí mít v Turecku vlastního právního vyslance, na kterém pak soudy budou moci vymáhat smazání obsahu z jednotlivých platforem. A to do 48 hodin.

Uživatelská data pak globální hráči musí podle zpravodajského serveru Politico ukládat v Turecku – povinná je tedy kontroverzní lokalizace dat. Podle kritiků by tento krok mohl vést k ještě hlubšímu sledování obyvatel Turecka ze strany vlády v čele s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Celý článek si můžete také poslechnout v audioverzi.

Na to, aby se sociální sítě jako Facebook, Twitter a další podle zákona zařídily, mají už jen pár týdnů. Neučiní-li tak, hrozí jim vysoké pokuty, zákazy reklamy a jiné postihy. Aktivisté za občanská práva tvrdí, že pokud se sociální sítě budou řídit novými pravidly, stanou se z nich komplicové vlády v podrývání občanských svobod.

Do Turecka už své vyslance poslal podle serveru The Verge Twitter, YouTube, TikTok i Facebook. Loni tak firmy (včetně Instagramu) neučinily – turecká vláda je potrestala pokutami, jež dohromady daly více než 5 milionů dolarů.

„Krok ke kyberautoritářství“

„Tento zákon přišel v období prudkého zhoršení svobody na internetu (jež sledujeme) v posledním desetiletí. Mohl by se stát hřebíkem do rakve svobody projevu online. Je to krok směrem ke kyberautoritářství,“ uvedla podle Politica Cathryn Grotheová z projektu Freedom on the Net (Svoboda na síti) americké organizace Freedom House.

Prezident Erdogan o sociálních sítích v minulosti prohlásil, že jsou „nemorální“, a slíbil, že při jejich kontrole vláda přitvrdí. Stalo se to poté, co se na hlavu jeho dcery a zetě snesla snůška urážek poté, co na Twitteru oznámili narození čtvrtého dítěte.

„Chápete, proč stojíme proti sociálním sítím, jako jsou YouTube, Twitter nebo Netflix? Abychom takovou amoralitu vymýtili,“ řekl Erdogan podle serveru al-Džazíra loni členům své vládní Strany spravedlnosti a rozvoje.

Konec politické debaty

Nová legislativa by mohla mít tvrdý dopad na turecký disent – jeho projevy byly ostatně ověnčené rizikem už před přijetím internetového zákona. Kvůli podezření z urážky Erdogana úřady v roce 2019 vyšetřovaly 36 tisíc lidí včetně tří set nezletilých. Drtivou většinu tureckých médií vlastní vláda nebo společnosti na ni napojené a v tureckých vězeních je víc novinářů než kdekoliv jinde na světě.

Setting a dangerous precedent, YouTube announced it will appoint a local representative in Turkey to comply with the country’s recently amended internet law, making it much more susceptible to content removal and take-down requests by Turkish authorities. https://t.co/yoL4nCPy3z pic.twitter.com/57LJcKcXaC

— Kenneth Roth (@KenRoth) December 19, 2020

Do října loňského roku také Turecko zablokovalo přes 450 tisíc webových stránek – svého času se „ban“ týkal i Wikipedie, protože se na ní objevoval urážlivý obsah vůči Erdoganovu zeťovi, bývalému ministrovi financí Beratu Albayrakovi. Často v zemi nefunguje ani YouTube kvůli politicky laděným videím. A Turecko už nyní patří mezi nejčastější žadatele o vymazání obsahu z Twitteru i Facebooku.

Druhá jmenovaná sociální síť podle zjištění investigativní skupiny ProPublica už v minulosti blokovala různé skupiny, které se znelíbily turecké vládě. Kvůli tomu, aby si Facebook chránil vlastní byznys v Turecku.

Ačkoliv turecká vláda už dříve vyšetřovala jedince za jejich příspěvky na sociálních sítích, nabízely platformy alespoň v teoretické rovině – jako jedny z posledních – prostor pro politickou debatu. S internetovým zákonem ale taková možnost podle Politica zmizí – víc než třetina Turků přitom Twitter a Facebook považuje za primární zdroj informací.

Zdroj