Souboje rivalů. U přijímaček Praha poráží Brno, Hradec nestačí na Pardubice

před 1 měsíc 31

Soupeří o to, kdo má lepší tým ledního hokeje, fotbalu, kdo je tou skutečnou evropskou metropolí a ne skanzenem. Pokud by se ale města jako Praha, Brno, Hradec Králové a Pardubice, Jablonec nad Nisou a Liberec nebo Ostrava a Opava rozhodla pustit do klání o nejlepší výsledky u přijímacích zkoušek na střední školu, fakta by vzala emocím vítr z plachet. Hovoří totiž jasně. Deník připravil srovnání tradičních rivalů podle míry úspěšnosti.

Patrioty z menších měst analýza, kterou pro Deník zpracovala společnost prijimacky.ai, nepotěší. Žáci z Prahy mají nejlepší výsledky v matematice i češtině | Foto: Deník/Libor Plíhal

Patrioty z menších měst analýza, kterou pro Deník zpracovala společnost prijimacky.ai, nepotěší. Žáci z Prahy mají nejlepší výsledky v matematice i češtině. Absolutně nejúspěšnější pražskou částí a de facto městem v Česku je Praha 1. V češtině tam průměrná úspěšnost mezi roky 2019 a 2023 činila 62,79 procenta. V matematice pak 52,11 procenta.

„Je to především vizitka kolektivů pedagogů v čele s jejich vedením. Naše školy nejsou nejpřísnějšími, ale každá z nich má svoje specifické zaměření. Ať už je to specializace na rozšířenou výuku jazyků, a to  už velmi dlouho, začínalo se s výukou francouzštiny, která má dodnes vynikající zvuk, výtvarnou a estetickou výuku či na nadané děti,“ okomentovala předsedkyně tamní komise pro výchovu a vzdělání Eva Špačková.

Nejúspěšnější školy u přijímaček? Podívejte se, které základky září právě ve vašem okolí:

Prvním velkým stresorem, který si naše společnost pro své dorůstající členy připravila, jsou přijímačky na střední školu.

Jaké má dítě šance u přijímaček? Toto je přehled nejúspěšnějších základek v ČR

Tradiční rival Prahy, Brno, závratně horší výsledky v češtině nemá, úspěšnost tam byla 60,22 procenta. Propad je patrnější u matematiky, kde se vyšplhala na 46,79 procenta. Nejvíce se lišily výsledky u úloh s výrazy s proměnnou. Uchazečů ze škol z Prahy 1 u nich uspělo 35,6 procenta, v případě brněnských žáků šlo o 27,8 procenta.

Při srovnání dalších tradičních konkurentů, jako jsou Hradec Králové versus Pardubice nebo Liberec proti Jablonci nad Nisou, se dařilo žákům obdobně. Rozdíly mezi řevnivými městy jsou, co do procent, podobné jako mezi Prahou a Brnem. Pohybují se okolo jednoho až tří procent.

Podle analytika vzdělávací politiky výzkumné neziskové organizace PAQ Research Karla Garguláka, je to dáno tím, že jsou si sousedící města podobná sociálním kapitálem, oborovou nabídkou či ekonomickou situací. „Do úspěšnosti u přijímacích zkoušek totiž zasahuje i několik dalších faktorů, než je jen efektivita učitelské práce, která se v Česku různě liší,“ vysvětlil.

Dodal, že roli hrají i sociální podmínky. „Výsledky tady oproti většině Evropy hodně závisí na tom, z jaké rodiny a regionu dítě pochází. Mezi různými kouty země panují hluboké nerovnosti,“ doplnil.

Ve zkratce to znamená, že z čím bohatší rodiny dítě pochází, tím má vyšší šanci na lepší studijní výsledky. A děti z bohatších regionů mají lepší startovací podmínky než děti z regionů s vysokým počtem sociálně vyloučených lokalit, vysokou nezaměstnaností a podobně.

Data neodrážejí jen čistě znalosti žáků, ale prokazují i jejich snahu taktizovat:

Deváťáci na roudnické ZŠ Smart se připravují na přijímačky

U přijímaček žáci taktizují a počítají body. Ovlivňuje to i úspěšnost úloh

Tomu napovídají i výsledky a rozdíl mezi Opavou a Ostravou ve prospěch prvního města. Rozdíly jsou ale patrné především ve srovnání s úspěšnějšími městy. Ostrava byla v matematice úspěšná na 36,01 procenta, v češtině šlo o 51,64 procenta. Podle dat Českého statistického úřadu panuje v Moravskoslezském kraji téměř nejvyšší nezaměstnanost v republice. Na konci loňského roku se vyšplhala na 5,23 procent. Oproti Opavě byla míra nezaměstnanosti v Ostravě o více než dvě procenta vyšší.

Finance ovlivňují i přípravu 

Otázka peněz se do zkoušek promítá i v dalším faktoru než jen možnostmi dětí pro studium. Roli hrají i vynaložené prostředky na přípravu k testům.

„Aniž bych chtěl jejich výsledky jakkoli shazovat, je pravděpodobné, že rodiče dětí z Prahy nebo Brna budou investovat do přípravy víc peněz. Do kurzů, testů. I třeba proto, že je tam vyšší tlak na výběrové střední školy, výjimečné obory, které přijímají jen malý počet žáků a ta příprava je proto větší, než třeba v regionech, kde je nabídka středních škol podobná,“ shrnul Gargulák.

V tom, jak úspěšný bude žák u zkoušek, hraje roli i to, na kterou školu chodil:

Přijímací zkoušky na Mikulášském gymnáziu v Plzni.

Jak jsou na tom žáci v ČR? Přijímací zkoušky zvládají nejlépe ti z větších měst

Dokládají to další data. Výzkumníci Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy loni v listopadu zveřejnili studii Skrytá poptávka žáků a rodičů po SŠ?. Ta doložila, že jen mezi Prahou a Středočeským krajem se výdaje na přípravu liší až dvojnásobně.

„Podle výpovědi rodičů celkově průměrně vynaložili na přípravu 14 400 korun v Praze a 8750 korun ve Středočeském kraji,“ uvedli výzkumníci. Desetina oslovených rodičů z Prahy vynaložila na přípravu třicet a více tisíc korun.

Otestujte své znalosti v aplikaci Aimos

Zdroj: Deník

Přijímačky s Deníkem: V aplikaci Aimos si každý může otestovat své znalosti a na základě výsledků se pak zaměřit na to, v čem má nedostatky. Aplikace také umožňuje vyhledat konkrétní základní školu a tu propojit s preferovanými středními školami. Po vyplnění vstupního testu bude uživateli vytvořen individuální vzdělávací plán, který bude přizpůsoben na doplnění znalostí potřebných k úspěšnému přijetí na vybranou střední školu. Aplikace je dostupná na adrese www.aimos.cz.

Přečtěte celý článek