Soud jedná o kárné žalobě na bývalého šéfa žalobců Pavla Zemana

5 měsíce starý 27

Kárný senát Nejvyššího správního soudu začal projednávat návrh na potrestání bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové by měl Pavel Zeman dostávat půl roku snížený plat za to, že rozhodoval jako šéf žalobců v kauze, v níž měl také osobní zájmy.

O vině Pavla Zemana rozhoduje šestičlenný senát, ve kterém sedí kromě soudců také státní zastupce nebo advokát.

Benešová, která na jednání soudu dorazila osobně, v úvodu přečetla kárnou žalobu. „Máme za to, že nebyla dána kárná podjatost obviněného,“ reagoval Zemanův obhájce Tomáš Foldyna, který pracuje stejně jako on na Nejvyšším státním zastupitelství.

Na případ upozornily v lednu Seznam Zprávy. Ukázalo se, že se Pavel Zeman snažil před lety přimlouvat ve sporu o pozemky za svého přítele, farmáře z Třeboňska. Spor tohoto podnikatele však bezprostředně souvisel s trestní kauzou, ve které Pavel Zeman jakožto nejvyšší státní zástupce podával třikrát dovolání k Nejvyššímu soudu. Pokaždé uspěl, výsledný rozsudek přitom vyhovuje i jeho známému.

Právě na základě článků Seznam Zpráv podala ministryně Benešová na Pavla Zemana kárnou žalobu. Podle ministryně Zeman udělal chybu už v tom, že se v kauze osobně angažoval. A když později dostal případ na stůl jako nejvyšší žalobce, měl jej přenechat svému náměstkovi.

Působení Pavla Zemana ve dvojí roli vedlo podle Benešové k „ohrožení důvěry veřejnosti v nestrannost činnosti státního zastupitelství“. Ministryně navrhla, aby kárný senát zkrátil Pavlu Zemanovi na půl roku plat o 15 procent. Jako důkazy předložila také dva lednové články Seznam Zpráv, které na možné pochybení šéfa žalobců upozornily.

Pavel Zeman odmítl, že by porušil zákon nebo se provinil proti etickému kodexu státních zástupců.

Celá kauza úzce souvisí s restitucemi jedné větve šlechtického rodu Czerninů. Jádrem případu je trestní stíhání dvou bývalých úřednic pražského magistrátu za to, že koncem 90. let přiznaly československé občanství Josefině Czerninové. Díky tomu se její potomci dostali k části historického majetku, který byl po 2. světové válce zabaven na základě Benešových dekretů.

Do restitucí byly zahrnuty i pozemky, na nichž hospodařil jihočeský farmář Petr Habersberger. Nejvyšší žalobce Pavel Zeman, který se jezdil rekreovat do Habersbergerova penzionu, v roce 2014 oslovil příbuzného restituenta, soudce Jana Czernina a během tří schůzek se přimlouval, aby se urovnal spor mezi jeho přítelem a novým majitelem pozemků z rodu Czerninů.

Zprávy o schůzkách s Janem Czerninem narušily Zemanovu bezproblémovou pověst. Poté, co jej ministryně Benešové kritizovala i kvůli jiným záležitostem, nakonec v květnu po více než deseti letech opustil vedoucí justiční funkci. Kárná žaloba, kterou Benešová podala v červenci, tak Zemana zastihla už jen jako řadového státního zástupce.

Žaloba se vztahuje pouze na okolnosti posledního dovolání k Nejvyššímu soudu, které Pavel Zeman v případu bývalých pražských úřednic podepsal v prosinci 2019. Zemanovy schůzky s Janem Czerninem i první dvě dovolání ve stejné kauze už jsou promlčené, protože mezitím uplynuly více než dva roky.

Zdroj