Španělští poslanci schválili rozšířenou amnestii pro katalánské separatisty

Dolní komora španělského parlamentu ve čtvrtek schválila vládní návrh zákona o amnestii pro trestné činy spáchané v souvislosti se snahami o nezávislost Katalánska od listopadu 2011 do loňského listopadu. Zákon jde nyní do horní komory, která ho zřejmě neschválí, ale poslanci její odmítnutí pak přehlasují, informují španělská média. Podle nich by zákon měl vstoupit v platnost nejpozději koncem května.

Původní návrh počítal s amnestií pro ty, kteří byli stíháni za nenásilné činy související se snahou o nezávislost Katalánska od ledna 2012 do loňského listopadu. Patří sem i uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017, po němž španělská justice odsoudila skupinu tehdejších politických lídrů.

Zákon však na konci ledna těsně parlamentem neprošel, neboť se amnestie netýkala trestných činů souvisejících s terorismem, kvůli nimž jsou někteří separatističtí politici vyšetřováni, a to včetně Puigdemonta.

Šance na to, že tentokrát poslanci zákon schválí, byly vysoké. „I posledně to vypadalo, že by to mělo projít, ale na poslední chvíli Katalánci, lidově řečeno, cukli a řekli, že by chtěli rozšířit seznam osob, na které by se amnestie měla vztahovat,“ zhodnotila redaktorka ČT Kristina Marie Kubcová.

Socialisté španělského premiéra Pedra Sáncheze tak nyní souhlasili s použitím užší unijní definice terorismu. Nový návrh prošel první zkouškou už 7. března, kdy jej justiční výbor dolní parlamentní komory těsným poměrem hlasů podpořil.

Slib amnestie pro katalánské separatistické vůdce umožnil vznik vlády Pedra Sáncheze. Volby v roce 2023 těsně vyhrála Lidová strana, nicméně nedokázala získat podporu k sestavení kabinetu. Tu naopak získal vůdce socialistů Sánchez výměnou za to, že jeho kabinet tento zákon schválí. Menšinový kabinet nyní stojí na podpoře menších stran a bez hlasů dvou separatistických formací, pravicové Junts a republikánské levice ERC, se neobejde.

Sánchez nadbíhá separatistům, zní od lidovců

Od lidovců zaznívá ostrá kritika, dle nich premiér „nadbíhá“ separatistům a může tak být snadno vydíratelný. „Dle lidovců by Katalánci mohli výhledově požadovat i samotné referendum o nezávislosti Katalánska na Španělsku, tentokrát s podporou Madridu,“ upozornila Kubcová s tím, že takový krok však španělský premiér odmítá.

Lídr lidovců Alberto Núňez Feijóo se také nechal slyšet, že Sánchezova vláda chce nechat „velmi závažné zločiny proti srdci Evropské unie bez trestu“.

Socialisté svou pozici hájí argumentem, že s ohledem na Katalánsko je nutné „zasypat příkopy“, které ve španělské společnosti vznikly, a zákon o amnestii k tomu může přispět.

Puigdemont, který se od roku 2017 před španělskou justicí ukrývá v Belgii, se již nechal slyšet, že se po schválení zákona chce vrátit do vlasti. Pokud těsná většina vládních a katalánských poslanců spolu s dalšími malými stranami zákon prosadí, dostanou jej na stůl senátoři. V horní komoře mají však většinu lidovci, což podle médií může přijetí zákona zdržet i o několik měsíců.