Případné zavření elektráren Počerady a Chvaletice, které kvůli ekonomické nerentabilitě zvažuje skupina Sev.en Česká energie finančníka Pavla Tykače na jaře 2025, by Česko podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) zvládlo. Chyběla by ale výkonová rezerva, což odborníci označují za zásadní riziko.
Odborníci: Spoléhat na dovoz elektřiny je hazard | Foto: Deník/M. Bílek
„My jsme schopni to zvládnout, ale co chybí, je výkonová rezerva. Pokud by došlo k nějakým dalším výpadkům, například by se musel odstavit některý z jaderných reaktorů, opravdu by se mohlo stát, že budeme muset velkou část energií dovážet,“ uvedl Síkela v České televizi.
A právě případná závislost na dovozu elektřiny je klíčový problém. Dovážet totiž nemusí být odkud. Podle loňské analýzy zdrojové přiměřenosti, kterou každoročně připravuje právě provozovatel tuzemské přenosové soustavy společnost ČEPS, budou v roce 2030 pouze Francie, Německo, Nizozemsko a Norsko vykazovat dlouhodobou přebytkovou bilanci, použitelnou pro export.
Po odstavení jaderných a části uhelných elektráren se ale Německo v loňském roce stalo poprvé zemí závislou na dovozu části elektřiny. Dlouhodobým dovozcem elektřiny je i sousední Rakousko.
Lidé dovoz elektřiny odmítají
„Na dostupnost dovozu elektřiny do České republiky plně spoléhat nelze. Dostatečné přebytky pro export neposkytne skoro žádný evropský stát. V krátké době bude v Evropě zintenzivněna elektrifikace sektorů závislých na primárních fosilních palivech – především náhradou za ropu a zemní plyn – čímž naroste spotřeba elektrické energie. S rostoucí poptávkou se tak snižují možnosti pro dovoz elektrické energie do Česka,“ upozornil před časem ředitel sekce Strategie a rozvoj nových technologií ve společnosti ČEPS Karel Vinkler.
Politici musejí být s případným dovozem elektřiny opatrní i z dalšího důvodu. Odmítá jej většina občanů. Pokud by se Česko stalo závislé na dovozu elektřiny, vadilo by to více než čtyřem pětinám lidí. Vyplynulo to z nedávného průzkumu agentury Ipsos pro platformu Datarun. Aby Česko zůstalo soběstačné, mělo by podle nich investovat do výstavby dalších elektráren.
Vláda uleví živnostníkům na startu. Zvýšení odvodů nevymaže, vadí podnikatelům
Dvaasedmdesát procent občanů podporuje stavbu obnovitelných zdrojů energie, nicméně jen 17 procent lidí by bylo ochotno platit vyšší ceny elektřiny kvůli jejich podpoře. Poměrně velký počet lidí, konkrétně 61 procent, si myslí, že by měla v republice i po roce 2033 pokračovat výroba elektřiny z uhlí.
Uzavření dvou zmíněných elektráren by znamenalo výpadek zhruba 10 terawatthodin elektřiny, které Tykačovy zdroje ročně vyrobí. Česká republika je vývozcem elektřiny, v roce 2023 exportovala 9 terawatthodin (TWh) elektřiny. Právě vývozem argumentují zejména odpůrci výroby elektrické energie z uhlí, kteří tvrdí, že zavření elektráren nevadí.
Zástupci ekologických organizací dokonce v tiskové zprávě obvinili Tykače, že se snaží politiky vyděsit. Problémem ovšem je, že obě podobná čísla jsou celoroční bilancí. To je však z pohledu energetické bezpečnosti velmi ošidný údaj.
Problém jménem zima
Potíže totiž můžou nastat zejména v zimním období, kdy se propadá výroba z obnovitelných zdrojů. V zimě je navíc spotřeba elektřiny nejen v Česku, ale i v okolních zemích výrazně vyšší než v létě.
„V zimě potřebujeme energie více, zhruba 11 tisíc megawattů, v létě to bývá v určitých hodinách do pěti tisíc megawattů. Většinově je energie potřeba tehdy, kdy obnovitelné zdroje nejsou k dispozici v dostatečné míře, například v lednu,“ řekl v nedávném rozhovoru pro iDnes.cz šéf přenosové soustavy ČEPS Martin Durčák.
Jako výrazné riziko vidí brzký konec uhelných zdrojů i další energetičtí experti.
„Tato vláda má v programovém prohlášení, že konec uhlí nastane v roce 2033. Ale je tam i druhá věta: pokud za něj bude náhrada. A já tvrdím, že do roku 2033 žádnou náhradu, žádné řešení, mít nebudeme. Na to dám ruku do ohně,“ řekl Jan Vondráš z poradenské firmy Invicta Bohemica s tím, že případné uzavírání elektráren již v příštím roce by bylo naprostým průšvihem nejen pro výrobu elektřiny, ale i pro teplárenství, které je na uhlí stále většinově závislé.
Studium plynařiny je sázka na jistotu, říká ředitel SOU plynárenského
„Pokud nepojedou elektrárny, nevyplatí se uhlí ani těžit, takže budou zavřeny i lomy. Navíc je evidentní, že se bez zásahu vlády přestanou uhelné zdroje velmi brzy vyplácet i dalším výrobcům v čele s ČEZ,“ upozornil Vondráš s tím, že takové ohrožení energetické bezpečnosti je naprosto nepřijatelné.
Situaci vidí jako velmi vážnou i zástupci zaměstnavatelů a průmyslu.
„Už loňská nižší spotřeba elektřiny z řad průmyslových odběratelů ukazuje na útlum hospodářské aktivity. Z Německa už kvůli vysokým cenám energií řada firem dokonce odešla. To jsou alarmující fakta. Chybějící výkonová rezerv, a tedy potenciální riziko nedostatku elektřiny, požene logicky její cenu nahoru. K energetice nelze přistupovat s optimismem a nadějí, že to snad dobře dopadne. Na to jde o příliš vážnou věc,“ upozornil viceprezident Hospodářské komory ČR Filip Dvořák. Spoléhat na dovoz elektřiny je podle něj hazard.
„V létě bude elektřiny dost, ale v zimě s vysokou pravděpodobností ne. Poplatky za tranzit zemního plynu, které nám zavedlo Německo, jasně ukazují, že solidarita má i v rámci EU jasné mantinely. Je nezbytné vždy počítat s horší variantou a připravit se na ni. V opačném případě by šlo o čistý hazard.“