Srí Lanka se chce vyhnout bankrotu, pozastavila splácení zahraničního dluhu

3 měsíce starý 136

Země se potýká pravděpodobně s nejhorší ekonomickou krizí od získání nezávislosti v roce 1948. Vedle nedostatku pohonných hmot, potravin, léků a dalšího základního zboží ji sužují i dlouhodobé výpadky elektřiny. Protivládní protesty trvají déle než měsíc.

„Došlo k tomu, že splácení dluhu je náročné a nemožné. Nejlepší opatření, které lze přijmout, je restrukturalizace dluhu a zabránění tvrdé platební neschopnosti,“ řekl novinářům nový guvernér centrální banky Nandalal Vírasinghe. Jeho předchůdce rezignoval minulý týden, demisi zároveň podalo všech 26 ministrů srílanské vlády. V pátek centrální banka zvýšila svou klíčovou úrokovou sazbu o sedm procentních bodů na 14,5 procenta.

Vírasinghe dodal, že pozastavení plateb bude trvat do doby, než se země dohodne s věřiteli a s MMF. S ním by mělo Kolombo začít jednat o mimořádných půjčkách v pondělí. Guvernér zdůraznil, že země dosud své dluhy splácela a rozhodnutí pozastavit platby učinila v dobré víře.

Jen letos má Srí Lanka splatit miliardy dolarů

Země by letos měla splatit zahraniční dluh ve výši zhruba čtyř miliard dolarů (90 miliard korun), včetně mezinárodního státního dluhopisu v hodnotě jedné miliardy dolarů se splatností v červenci, napsala agentura Reuters. V pondělí jsou splatné dvě splátky úroků z dluhopisů.

„Jedná se o platební neschopnost. Bylo to nevyhnutelné,“ konstatoval Murtaza Džafferdží, šéf makléřské společnosti JB Securities. „Pro ekonomiku je to pozitivní, protože jsme na obsluhu dluhu používali omezené devizové zdroje, i když jsme si to nemohli dovolit. Tím se uvolní prostředky pro naše občany,“ dodal.

„Jediným překvapením je, že vládě… trvalo tak dlouho, než se smířila s realitou,“ uvedl analytik Timothy Ash ze společnosti BlueBay Asset Management. „Vyhlásit platební moratorium, dokud nevypracují program s MMF a nedohodnou se na podmínkách s držiteli dluhopisů, je logické,“ dodal.

Srílanská vláda ekonomické problémy přičítá pandemii covidu-19, která se negativně odrazila na místní ekonomice závislé na cestovním ruchu, který jí přináší devizy. Řada odborníků však problémy vysvětluje špatným řízením hospodářství. Po skončení třicetileté občanské války v roce 2009 se Srí Lanka rozhodla zaměřit spíše na oživení domácích trhů než na zvýšení exportu. Příjmy ze zahraničí tak zůstávaly nízké, zatímco účet za dovoz stále rostl. V současné době Srí Lanka každoročně dováží zboží v hodnotě o tři miliardy dolarů (67,5 miliardy korun) vyšší, než vyváží.

Vláda se vložila do používání hnojiv, přišla neúroda

Vláda se také obrovsky zadlužila, aby mohla financovat infrastrukturní projekty, které kritici považují za zbytečné. Na konci roku 2019 měla Srí Lanka v devizových rezervách 7,6 miliardy dolarů, ale do konce března 2020 se tato částka snížila na pouhých 1,9 miliardy dolarů.

Prezident Gotabaja Radžapaksa se v roce 2019 po nástupu do funkce navíc rozhodl snížit daně. Na počátku roku 2021 se vláda pokusila zastavit odliv deviz tím, že zakázala veškerý dovoz chemických hnojiv a nařídila zemědělcům, aby místo nich používali organická hnojiva. To vedlo k rozsáhlé neúrodě. Země musela doplňovat zásoby potravin ze zahraničí, což nedostatek deviz ještě zhoršilo. Od té doby vláda zakázala dovoz celé řady „nepotřebných“ položek - od automobilů po některé druhy potravin a dokonce i obuvi.

Zdroj