Stát odmítá uznávat protilátky. Lidé mohou žádat odškodnění, upozorňují právníci

2 měsíce starý 23

Češi stále nemohou prokázat svou bezinfekčnost laboratorně prokázanými protilátkami. A nemohou ani v situaci, kdy rozsudek Nejvyššího správního soudu uvedl, že se jedná o diskriminaci. Ministerstvo zdravotnictví v současné době ani nechystá, že by k podobnému kroku mělo dojít. Podle ministra Adama Vojtěcha (ANO) se tak stane v případě, že bude mezinárodní shoda. Podle právníků budou mít ale lidé možnost dostat od státu odškodnění za prokázanou diskriminaci.

Přitom v některých zemích uznávání protilátek funguje. To je příklad Rakouska, kam mohou zamířit Češi s uznanými protilátkami v posledních třech měsících. Podobně protilátky uznává i Černá Hora, kde však k bezinfekčnosti stačí jen zjištěné hodnoty v posledních 30 dnech. České ministerstvo zdravotnictví však tuto variantu nezvažuje. Důvodem je, že odborníci se na průkazknosti této bezinfekčnosti neshodnou.

Ministerstvo ale zareagovat musí. A to proto, že Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku z konce června označil jako diskriminaci, že test na protilátky není uznávaný jako potvrzení o bezinfekčnosti, na rozdíl od očkování, nedávno prodělané nemoci nebo negativního testu PCR či antigenního.

Ministr Vojtěch během poslaneckých interpelací uvedl, že zatím nelze protilátky zohlednit ve vydaných opatřeních. Podle něj nález protilátek znamená, že člověk prodělal koronavirus, ale nelze již stanovit kdy a zda je dostatečně chráněn. „Pokud bude odborné stanovisko na mezinárodní úrovni, budeme ho aplikovat. Není to věc, která je uzavřená,“ řekl před poslanci Vojtěch.

Ministerstvo se tak v současné době ani nechystá uznávání protilátek. Podle odborníka na zdravotnické právo a kandidáta Pirátů na resort zdravotnictví Ondřeje Dostála však nemůže ministerstvo rozsudek přehlížet. „Bude jim to zase znovu zrušené. Verdikt Nejvyššího správního soudu je jasný a nemohou ho ignorovat. Mohou se s tím vypořádat tak, že uznají vyšší či nižší hodnoty protilátek. Nemohou ale říci, že Nejvyšší správní soud nějak rozhodl, ale my na to kašleme,“ řekl pro Echo24 Dostál.

Podle něj proto měla i vzniknout vyšetřovací komise, kterou však vládní strany zatrhly. A to tak, že se poslanci na mimořádné schůzi k tomuto bodu nepřihlásili svými kartami. Ve sněmovně tak byl potřebný počet zákonodárců, přesto kvůli jejich nepřihlášení byla schůze přerušena. Opozice z toho obvinila komunisty, hnutí ANO a sociální demokraty. Neustanovení komise kritizoval i Dostál. „Je to i záležitost, proč byla snaha založit vyšetřovací komisi na půdě Poslanecké sněmovně. Protože neexistuje, aby někdo z ministerstva zdravotnictví zneužíval pravomoci veřejného činitele,“ dodal.

Člen Unie obhájců a právník Václav Vlk pak pro Echo24 uvedl, že není žádný nástroj, jak ministerstvo právně donutit protilátky uznávat. Soud by se totiž v takovém případě stal pozitivním zákonodárcem. „Za určitých okolností by to dokázal Ústavní soud, ale Nejvyšší správní soud ne,“ řekl Vlk.

Pro občany se však otevírá možnost, že pokud se budou cítit diskriminováni, mohou žádat po státu odškodnění. „Stačilo by, kdyby člověk podal žádost o náhradu nemajetkové újmy ve formě zadostiučinění. To by znamenalo například tisíc korun a omluvu. To by na vyřešení problému stačilo,“ dodal Vlk.

Zdroj