Státy EU hledají shodu na reformě emisního trhu i omezení prodeje klasických aut

4 měsíce starý 86

foto Výfuk automobilu - ilustrační foto.

Lucemburk - Zatím bez konečné shody na podrobnostech reformy emisního trhu i radikálního omezení prodeje nových aut se spalovacími motory jednají dnes ministři životního prostředí zemí Evropské unie o sadě norem, které jsou zásadní pro splnění klimatických cílů bloku. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans prohlásil, že věří v dosažení kompromisu na celém balíku návrhů, o jejichž finálním znění budou státy vyjednávat za českého předsednictví ve druhé polovině roku s Evropským parlamentem. Zástupci vlád však ani po deseti hodinách jednání své postoje dostatečně nesblížili a budou pokračovat do pozdního večera.

Ministři mají na stole pět návrhů z balíku, který před rokem předložila Evropská komise ve snaze dovést EU ke splnění nového klimatického závazku. Unie by podle něho měla do roku 2030 snížit své celkové emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990.

Členské země nyní mají najít společný přístup k reformě trhu s emisními povolenkami, k vytvoření sociálně klimatického fondu, závazným každoročním omezením emisí pro jednotlivé země, omezování emisí při využívání půdy a lesů a ke zpoplatnění emisí z nových aut se spalovacími motory.

"Stále je spousta nevyřešených otázek v některých částech balíku, které brání konečné shodě," řekla po první části jednání francouzská ministryně ekologické tranzice Agnès Pannierová-Runacherová, jejíž země předsedá poslednímu ministerskému zasedání, než předá jejich vedení Česku. Francie chce na závěr svého předsednictví dosáhnout shody EU na celém balíku najednou, kvůli čemuž musí ministři vyřešit spory v řadě odlišných témat.

Jedním z hlavních sporných bodů je návrh zavádějící vysoké zpoplatnění emisí z nových benzínových a dieselových aut od roku 2035, o němž se mluví jako o jejich zákazu. Skupina zemí včetně Itálie či Slovenska minulý týden tento cíl kritizovala a požadovala jeho odklad na rok 2040. Připomínky k němu má také Německo či Česko, ačkoli velké automobilky včetně Volkswagenu a Škody mu již přizpůsobily svou strategii a podporují jej.

"Otázka je, jak v budoucnu pojmeme osobní a další auta, abychom omezili emise CO2. Jsou tu různé návrhy," řekla před jednáním novinářům německá ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová, která očekává dlouhé vyjednávání o konečné verzi. Německo je podle ní ochotno podpořit rok 2035 s dovětkem, že po tomto datu se budou moci prodávat auta používající "CO2 neutrální" paliva. Několik kritických zemí se však i k tomuto návrhu postavilo odmítavě.

Česká ministryně Anna Hubáčková prohlásila, že se bude vedle této normy snažit prosadit své požadavky také u sociálně klimatického fondu, který má tlumit dopady očekávaného zpoplatnění emisí z vytápění budov a z dopravy. "Potřebujeme mít dostatek finančních prostředků na pomoc zranitelným skupinám," řekla Hubáčková, která chce zvýšit i objem peněz v modernizačním fondu určeném pro průmyslová odvětví zasažená přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Ještě výraznější spory než kolem emisí z aut se točí kolem velikosti sociálně klimatického fondu. Zatímco země východního křídla EU podporují objem blízký původnímu návrhu komise přibližně 72 miliard eur (1,78 bilionu korun) pro léta 2025 až 2032, západoevropské státy, které mají čerpat menší množství peněz, chtějí velikost fondu snížit zhruba o polovinu. Francie poté předložila kompromisní návrh 59 miliard, který však při podvečerním jednání podporu nezískal.

Zdroj