Stavba obrovské mešity v Evropě otřásá francouzskou politikou

2 měsíce starý 6

Boj s islámským separatismem je v posledních měsících jedním z hlavních témat francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Právě extremisté vyznávající radikální formu islámu stáli za sérií teroristických útoků, které zemi sužují od roku 2015.

Jedním z Macronových receptů je ukončení zahraničního vlivu na francouzský islám. A právě proto se rozpoutala debata ohledně financování mešity Eyyub Sultan ve Štrasburku.

Muslimský svatostánek ve městě na francouzsko-německé hranici je ve výstavbě, v pondělí rozhodla štrasburská radnice o dotaci 2,5 milionů eur (asi 68 milionů korun) pro islámskou konfederaci Milli Görüş (Národní vize), která za stavbou mešity stojí. Tato panevropská organizace sloužící turecké diaspoře je ale jednou ze tří muslimských konfederací, které odmítly podepsat novou chartu proti extremismu, s níž přišly francouzské úřady.

Macron požaduje, aby muslimské organizace odsoudily politický islám a respektovaly francouzské zákony. Kromě toho vláda navrhuje, aby musely hlásit finanční dary ze zahraničí a větší pravomoci státu zavřít místa, která šíří nenávist.

„Myslíme si, že tato organizace už není mezi představiteli islámu ve Francii,“ řekl ministr vnitra Darmanin pro televizi BFM. Štrasburská radnice by podle něj neměla financovat „cizí vměšování na francouzské půdě“.

Pikantní na celém sporu je i fakt, že jde právě o Turecko. Prezident Macron tento týden varoval před tím, že se Turci pokusí ovlivnit prezidentské volby ve Francii v příštím roce. Vztahy obou zemí neprocházejí právě snadným obdobím, kalí je spory ohledně válek v Libyi, Sýrii či Náhorním Karabachu. Paříži se také nelíbí obviňování z islamofobie, které na její adresu přichází od tureckých politiků.

V čele štrasburské radnice stojí Jeanne Barseghianová, politička zvolená za Zelené. Ta se obhajuje tím, že mešita se staví už od roku 2017 – tedy ještě před jejím zvolením – a že organizace Milli Görüş předložila nejen realistický finanční plán, ale zaručila se i tím, že bude respektovat zákony republiky. Radnice navíc poukazuje na to, že jí ministerstvo vnitra nijak předem neupozornilo na to, že by mohlo jít o problematickou dotaci. Vše spustil až Darmaninův příspěvek na Twitteru.

La mairie verte de Strasbourg finance une mosquée soutenue par une fédération qui a refusé de signer la charte des principes de l’islam de France et qui défend un islam politique. Vivement que tout le monde ouvre les yeux et que la loi séparatisme soit bientôt votée et promulguée

— Gérald DARMANIN (@GDarmanin) March 22, 2021

Představitel Milli Görüş Eyup Sahin agentuře AFP řekl, že chartu nepodepsala proto, že se nemohla podílet na jejím vzniku. „Napsali ji dva nebo tři lidé. Pokud máme podepsat chartu, měli bychom na ni pracovat všichni společně.“

Šéf Milli Görüş Fatih Sarikir pak obvinění ministra vnitra, že jeho organizace šíří politický islám a je proturecká, označil za „dvojznačná a nepřesná“.

Jaký bude další osud kauzy, určí v příštích dnech Darmaninova schůzka s představiteli Francouzské rady pro muslimskou víru (CFCM), zastřešující organizace francouzských muslimů.

Až bude mešita Eyyub Sultan dostavěna, měla by se stát jedním z největších muslimským svatostánků v Evropě. Mešita bude mít dva minarety vysoké 36 metrů, celková kapacita se má vyšplhat až na 2500 osob. Součástí komplexu bude i restaurace, čajovna, kadeřnictví a kulturní sál, v němž budou například probíhat oslavy náboženských svátků. Chybět nebude ani několik učeben pro děti a samozřejmě i prostor pro administrativu.

Napjatou atmosféru ohledně dostavby mešity provází i vandalismus. Tento týden na zeď stavby 21letý mladík nastříkal sprejem nápis „Ne islámu, vraťte se do své vesnice“. Policie ho o den později zadržela a pachatel se k činu přiznal, informoval deník Derniers Nouvels d’Alsace.

Zdroj