Steve Jobs přiblížil svět počítačů obyčejným lidem

1 měsíc starý 15

Jobsova matka Joanne Schiebleová si syna nemínila ponechat, protože jí rodiče neschvalovali její vztah s Abdulfattahem Džandalim, vysokoškolským studentem syrského původu a muslimem. Odjela do San Francisca, kde si pro Steva vyhlédla budoucí adoptivní rodiče, ti si však nakonec adopci rozmysleli. Steven Paul Jobs se v San Franciscu ve státě Kalifornie narodil 24. února 1955.

Novorozeně se ujali Paul a Clara Jobsovi, s čímž se Schiebleová nemínila smířit a odmítala podepsat dokumenty, které by jim Stevena svěřily do péče. Ani jeden z Jobsových neměl vysokoškolské vzdělání. Schiebleová se soudní cestou domáhala umístění dítěte do jiné rodiny, ale nakonec ustoupila, když Jobsovi slíbili, že zaplatí Stevenovi studium na vysoké škole.

Ve čtyřech letech se rodina usadila v kalifornském Mountain View, kde Steven později nastoupil do školy. V dětství se u něj projevil zájem o techniku a obdiv k otcově zručnosti. Mezi vrstevníky budil dojem samotáře, zato se rád seznamoval s inženýry ze sousedství. Kvůli šikaně na střední škole přiměl rodiče ke stěhování, aby mohl změnit školu. Přesídlili do Los Altos.

Na místní škole se Jobs seznámil se Stevem Wozniakem. Spolu sestavili blue-box (modrou skříňku), která umožňovala vést zdarma dálkové hovory. Poznali, že se mohou měřit s velkými společnostmi a vedle zábavy si i vydělat.

Slib daný Jobsově biologické matce byl dodržen, v sedmnácti letech nastoupil Jobs na poměrně kvalitní Reed College v oregonském Portlandu, což jeho nepříliš bohaté rodiče stálo velkou část úspor. Budoucí počítačový mág však studia zanechal již po prvním semestru, před rodiči to zatajil. Nechtěl, aby utratili vše za vzdělání, ve kterém pro sebe neviděl užitek.

Jobs, který stejně jako většina tehdejších mladých propadl hnutí hippies, snil o spirituální výpravě do Indie. Aby na ni sehnal prostředky, začal pracovat ve společnosti Atari, působící v herním průmyslu. Z Indie se vrátil po sedmi měsících jako buddhista, s oholenou hlavou a v tradičních šatech. V té době rovněž experimentoval s psychedelickými drogami, užíval LSD.

Bedýnky s obvody vedly k miliónům

S Wozniakem v roce 1975 začali nejprve v pokoji Jobsovy sestry a poté v garáži jeho otce pracovat na prototypu počítače. Jejich snem bylo dostat tehdejší obří stroje z ohromných klimatizovaných sálů na stůl běžných uživatelů.

Výsledkem byl model Apple I, který prakticky sestával jen ze základní desky a sloužil spíše jako hračka nadšencům do elektroniky. I tak se těchto Applů podařilo prodat více než dvě stovky kusů a dvojice vynálezců založila firmu Apple. Jako vstupní kapitál jim posloužily peníze z prodeje Jobsova mikrobusu a Wozniakovy vědecké kalkulačky.

V roce 1976 vznikla společnost Apple Computer Company. Jobs ji založil se svými partnery Stevem Wozniakem a Ronaldem Waynem. Ten později odešel, protože nevěřil v možný úspěch, kterého firma později dosáhla.

Ještě větší úspěch sklidil následovník Apple II, a tak se společnost mohla začít rozrůstat o nové zaměstnance a sponzory, a především pracovat na vývoji nových modelů. Ze Stevena Jobse se v jeho pětadvaceti letech stal multimilionář.

V roce 1978 mu přítelkyně Chrisann Brennanová porodila dceru Lisu. Podle ní Jobs později pojmenoval počítač Apple Lisa. Veřejně však své otcovství odmítal. V té době se tržní hodnota podniku odhadovala na 1 milion dolarů, o dva roky později, když mu bylo 25 let, již činila 250 milionů dolarů.

Zakladatel vyhozen z vlastní firmy

V roce 1983 však přišel zlomový okamžik, když Apple přetáhl šéfa Pepsi-Coly Johna Sculleyho, který Jobse záhy z firmy vypoklonkoval. Důvodem bylo především jeho neekonomické jednání, při kterém upřednostňoval drahé inovace a vzhled před cenovou dostupností, s neshodami ohledně budoucího směřování firmy.

Ještě předtím ale Apple výrazně promluvil ke světu. Během televizní přestávky při Super Bowlu, finále soutěže amerického fotbalu, odvysílal reklamu upozorňující na blížící se zahájení prodeje počítače Macintosh ve stylu revoluce, jak jej představil George Orwell ve svém díle 1984.

Tento počítač zaujal na tehdejší dobu především rozvinutým grafickým rozhraním. Přesto se však tento model nedočkal předpokládaného úspěchu, což znamenalo nejen pokles zisků, ale především rozbroje uvnitř firmy. Jejich výsledkem byla rezignace obou zakladatelů, kteří Apple přenechali manažerovi Johnu Sculleymu.

Tomu se podařilo dostat Apple zpátky na výsluní, když uvedl na trh vylepšený Macintosh II. Začátek devadesátých let se pak nesl ve znamení konkurenčních bojů s IBM, které vyrukovalo se silným spojencem – Microsoftem. S takovou dvojicí se Sculley nemohl měřit, v roce 1993 na svůj post rezignoval.

Ambiciózní Jobs se vyhazovem nenechal odradit a založil společnost NeXT Computer, jež vyvíjela technicky velmi vyspělé stroje. Od režiséra George Lucase odkoupil filmovou společnost The Graphics Group a přebudoval ji v počítačové studio Pixar. To se podílelo na mnoha úspěšných animovaných filmech, mezi nimi například na vůbec prvním počítačově animovaném celovečerním snímku na světě – Toy Story (Příběh hraček). Pod Jobsovým vedením se Pixar stal nejúspěšnějším animačním studiem na světě.

V roce 1991 se oženil s Laurene Powellovou. Seznámil se s ní o dva roky dříve, když přišla na jeho přednášku na Stanfordově univerzitě. Postupně se jim narodily tři děti – syn Reed a dcera Erin a Eve.

S odstupem času hleděl Jobs na svůj odchod z Applu vstřícným okem a prohlásil, že pro jeho kariéru byl vyhazov velmi přínosný. V roce 1996 navíc Apple oznámil nákup NeXTu za více než 400 miliónů dolarů a Jobs se vrátil do své domovské společnosti a funkce ředitele.

Jeho povinností bylo dostat Apple zpátky do pozice lídra trhu, kterou ztratil v souboji z IBM. To se mu podařilo díky uvedení modelu iMac a také díky použití některých technologií z NeXT. Od té doby za pomoci několika silných novinek Apple jen vzkvétal.

Práci Jobsovi postupně ztěžovala postupující rakovina slinivky břišní, kterou mu lékaři diagnostikovali v říjnu 2003. Ta je jednou z nejzákeřnějších forem rakoviny, nicméně Jobs se jednou přiznal, že onemocněl její vzácnou formou, která byla operovatelná. Po devět měsíců od diagnózy ale odmítal lékařskou pomoc. Podle některých odborníků na rakovinu si tím mohl výrazně zkrátit život, či dokonce zmařit šanci na úplné vyléčení.

V průběhu následujících letech se povedlo Applu v čele s Jobsem upevnit si své místo mezi technologickými giganty. S produkty jako iPod, iPhone a iPad Apple určoval směr, jakým se technologie bude vyvíjet. Postupující rakovina si však vybírala daň, kvůli léčbě si musel Jobs brát dlouhá pracovní volna, během kterých ho v čele Applu zastupoval Tim Cook, jenž přišel do Applu na Jobsovu žádost v roce 1998.

Jobs se setkal s prezidentem Barackem Obamou, kterému si stěžoval na nedostatek softwarových inženýrů ve Spojených státech. Navrhoval, aby každý cizinec, který na americké univerzitě získá titul inženýra, okamžitě obdržel i Zelenou kartu (Green card) umožňující trvalý pobyt na území USA.

Na začátku roku 2011 už Jobsovo onemocnění postoupilo natolik, že byl nucen přestat se účastnit na každodenním chodu firmy, nahrazoval ho Cook. Už tehdy bylo jasné, že je vážně nemocný a patrně mu zbývají poslední týdny života. On však na sobě nedal vůbec nic znát a nadále se podílel na hlavních strategických rozhodnutí firmy.

V srpnu téhož roku opustil funkci generálního ředitele. Očekávaně jej v čele Applu nahradil právě Tim Cook. Ve společnosti Apple však Jobs i nadále působil, protože se stal předsedou správní rady.

Steve Jobs se pak plně zaměřil na boj s rakovinou a trávení času se svou rodinou. 5. října 2011 rakovině podlehl, zemřel ve své rezidenci v Palo Alto obklopen svou rodinou a nejbližšími.

Knihy a filmy

O životě génia, který přiblížil technologii obyčejným lidem, vzniklo mnoho děl. V roce 2013, dva roky po Jobsově smrti, měl premiéru snímek Jobs režírovaný Joshuou Michaelem Sternem. V ústřední roli se objevil Ashton Kutcher.

V roce 2015 svět poznal další snímek. Nesl název Steve Jobs po vzoru životopisné knihy Waltera Isaacsona vydané v roce 2011, v níž Jobs umožnil čtenářům nahlédnout do svého života. V hlavní roli ve filmu vystoupil Michael Fassbender, ve filmu hrají i Kate Winsletová či Seth Rogen.

V roce 2013 Jobsova bývalá přítelkyně Chrisann Brennan vydala knihu The Bite in the Apple (v češtině pod názvem Steve Jobs – můj život, má láska, mé prokletí). V roce 2018 vydala své paměti i jejich dcera Lisa Brennanová-Jobsová pod názvem Small Fry.

Zdroj