Středním Čechám docházejí volná lůžka. Dvě nemocnice vyhlásily stav hromadného postižení

2 měsíce starý 13

Nemocnice v Benešově a Mladé Boleslavi vyhlásily stav hromadného postižení osob. Během středy či čtvrtka lze totéž očekávat v dalších středočeských zdravotnických zařízeních, případně plošně v celém kraji, sdělila hejtmanka Petra Pecková (STAN). Krajský radní pro zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS) řekl, že ve středočeských nemocnicích je nyní 730 pacientů s covidem-19 a kapacita se blíží vyčerpání.

Kvůli naplnění kapacit v nemocnicích ke stejnému opatření přikročil již dříve Pardubický kraj. V takovém stavu péče v nemocnici neodpovídá běžnému standardu.

Benešovská nemocnice podle Peckové vyhlásila stav hromadného postižení v 08:00, mladoboleslavská o hodinu později. "Situace se vyvíjí velmi rychle, během středečního či čtvrtečního dne lze očekávat vyhlášení stavu hromadného postižení osob v dalších nemocnicích, případně plošně v celém kraji," uvedla hejtmanka.

Ve dvou Středočeských nemocnicích je vyhlášen stav hromadného postižení osob.
Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. jej vyhlásila v 8h, Klaudianova Nemocnice Mlada Boleslav v 9 h.
Stav HPO vyhlášený v nemocnicích je mimořádnou událostí.

— Petra Pecková (@PPeckova) March 3, 2021

Stav hromadného postižení je mimořádnou událostí, při níž se zdravotnické zařízení dostává do režimu provozu, kdy úroveň poskytované péče kvůli nedostatku zdrojů už neodpovídá běžnému standardu poskytování zdravotní péče v ČR. "Poskytovatel zdravotní péče jej vyhlásí v případě vyčerpání všech běžně provozovaných i reprofilizovaných lůžkových kapacit, kdy již není schopen další kapacity vytvořit či při dalším navyšování počtu lůžek garantovat očekávaný rozsah a kvalitu poskytované péče," dodala Pecková.

Pro pacienty to nic neznamená

Podle odborníka na zdravotnické právo Ondřeje Dostála není stav hromadného postižení osob žádným mimořádným stavem, ale popisem situace a chování záchranářů například po hromadných nehodách. Pro nemocnice a pacienty a jejich práva nemá takový žádný dopad, míní právník.

V právním řádu se o "hromadném postižení osob" hovoří v zákoně o zdravotnické záchranné službě a jeho prováděcí vyhlášce. "Ta popisuje události typu pádu letadla nebo hromadné havárie, ke které musí vyjet spousta sanitek a řeší se na místě třídění zraněných. Není to však rozhodně zamýšleno na dlouhodobé stavy typu pandemie, ale pro akutní záležitosti," řekl Dostál, který je hlavním expertem Pirátů pro zdravotnictví.

Předpisy nepředpokládají, že by se od hromadného postižení osob odvíjel nějaký mimořádný stav, který by se vyhlašoval. "Mám z toho velmi silný dojem, že Pardubický kraj vyhlásil něco, co neexistuje, nemá to v podstatě žádný právní význam," uvedl. Postup při hromadném postižení osob navíc popisuje postupy záchranné služby, nikoliv kraje. "Není to nic jako třeba stav nouze nebo ohrožení, který by někdo vyhlásil a nějak to měnilo něčí práva," uvedl.

Pro nemocnice a pacienty tak podle něj neznamená rozhodnutí nemocnic nic. Situaci Dostál hodnotí jako mimořádně právně chaotickou. "Nalézá se spíš v oblasti politického PR," uvedl. Kraje podle něj nemají nyní pro podobnou činnost důvod, protože situaci při celostátní epidemii má řešit stát.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) ve středu novinářům řekl, že pardubický krok chápe především jako konstatování faktu. "Souvisí se způsobem, jak zdravotnická zařízení odbavují nebo řeší případy, je to stav, kdy není možné poskytnout ideální péči všem a je třeba začít uplatňovat nějaké priority," uvedl po jednání Ústředního krizového štábu.

Přesuny pacientů mezi regiony, když nepostačuje kapacita některého oddělení či nemocnice, jsou standardní záležitostí, doplnil Dostál. "To se dělo i před epidemií. Platí pravidla, že když se nemocnice kapacitně naplní, je povinna hlásit záchranné službě, že má plné kapacity. Kontaktní místo záchranky na to reaguje tak, že směřuje sanitky do nejbližších volných nemocnic. Není na to potřeba vyhlašovat nějaký stav," dodal.

Foto: echo24

Zdroj