před 1 týden
23
Pražská filozofická fakulta se stále uzdravuje. Po prosincové střelbě na hlavní budově školy, která si vyžádala čtrnáct obětí a dvacet pět zraněných, uplynuly čtyři měsíce. Část studentů a zaměstnanců stále bojuje s psychickými obtížemi, vedení fakulty kromě klasické psychologické pomoci nabízí i podpůrnou zvířecí terapii.
Praha 12:56 21. dubna 2024
Na budově pražské filozofické fakulty dál vlaje černá vlajka. Na schodech před vchodem jsou vidět mastné skvrny od ohořelých svíček. Připomínky prosincových událostí ale přebíjí hlučné podloubí, studenti si podávají vchodové dveře. Letní semestr je v plném proudu.
Poslechněte si celou reportáž z Filozofické fakulty
Ve vstupní hale je překvapuje Monty, terapeutický miniauturní kůň. „Kdo může říct, že má ve škole koně,“ říká právě procházející studentka. Monty na fakultě budí rozruch, lidé si ho chodí hladit a krmit dobrotami.
„Už jenom množství těch úsměvů, který to vzbudí, tak je to hrozně hezký,“ komentuje přítomnost Montyho Klára Kordíková ze studijního oddělení. Kromě minikoně na fakultu pravidelně chodí i dva terapeutičtí psi.
Dotek a přítomnost zvířete lidem pomáhá zpracovat zažité trauma. „Zvířata na sebe přetáhnou negativní energie, přetáhnou na sebe chmury, které člověk má. A tím, že jsou trpěliví a člověk je hladí, tak úplně zapomene, že nějakej problém má a něco ho tíží,“ vysvětluje i majitelka Montyho Petra Jandová
Když stoupám do dalších pater, ruch kolem Montyho pomalu ustává. Na chodbách jsou vidět známky nedávných oprav po střelbě. Vstup do čtvrtého patra, toho nejpostiženějšího místa prosincových událostí, je stále zavřený. Na nástěnce, která lidem brání jít dál, jsou připevněné papírky se vzkazy. Čtu na nich: „I čtvrté patro zase vykvete a bude zase naše“ nebo „Držme se a hlaďme pejska“.
‚Fakulta je kreativní a odolná‘
„Nyní jsme ve fázi ve střednědobém horizontu, co se týče vyrovnávání se s dopady těch událostí,“ říká děkanka filozofické fakulty Eva Lehečková. U některých studentů prý sledují zhoršené soustředění i vnímání a potíže s plněním dílčích úkolů.
Filozofická fakulta se otevřela studentům a učitelům před začátkem výuky, pro některé poprvé od střelby
Číst článek
Univerzitu Karlovu nedávno navštívily norské psycholožky, které pomáhaly i s mapováním útoku na ostrově Utöya v roce 2011. Jejich zkušenosti mimo jiné vedení školy pomohly uvědomit si, že se potřeby studujících i zaměstnanců postupem času mění.
„V akutní fázi kolegové a kolegyně i studující a zaměstnanci obecně potřebovali skupinové sdílecí i nesdílecí skupiny. Postupně se potřeby obrátily třeba do toho, že někdo se potřebuje s co největší podporou vrátit do své standardní práce, studia. Z toho důvodu jsme se snažili vytvořit opravdu volný systém, aby se každý studující mohl vrátit svým tempem,“ popisuje děkanka.
Podle ní se například více pedagogů zajímá o psychické nastavení svých studentů a chtějí se v oblasti víc vzdělávat. Velký zájem je taky o školení první pomoci nebo kurzy zvládání krizových situací.
Oprava budovy filozofické fakulty bude stát asi deset milionů, s financemi pomůže i ministerstvo školství
Číst článek
A v jaké psychické kondici je fakulta dnes, čtyři měsíce po střelbě? „Řekla bych, že je v kondici různorodé. Určitě jsme citlivější jako instituce na mnoho věcí, které bychom třeba ani nezaznamenali před prosincem 2023. Ale celkově musím říct, že filozofická fakulta jen utvrdila mé dlouhodobé přesvědčení o tom, že je to instituce statečná, kreativní a velmi odolná. A já jsem na ni a na všechny lidi, kteří tu studují a pracují, velmi hrdá,“ dodává Lehečková.
Ve čtvrtém patře budovy už skončila hlavní část rekonstrukce, pro výuku se otevře ale až na podzim. Samotnou střelbu, při které student školy zabil čtrnáct lidí a pak i sám sebe, dál vyšetřuje policie. Generální inspekce bezpečnostních sborů se taky dál zabývá policejním zásahem při událostech.
Poslechněte si celou reportáž Evy Soukeníkové z Filozofické fakulty v audiu na začátku článku.
