Sucho i nedbalost. Přírodu ničí rekordní požáry a bude jich více, varují hasiči

5 měsíce starý 172

 HZS Olomouckého kraje

Za měsíc březen vyjížděli v posledních pěti letech čeští hasiči k průměrně asi třem stovkám požárů v přírodě. Začátkem jara sice lidé často pálí listí na zahradách, provádějí lesní práce nebo nelegálně vypalují trávu, málokdy ale počasí dovolí, aby se oheň dostal mimo kontrolu. Letošní jaro se ale podle slov mluvčí českých hasičů Pavly Jakoubkové "naprosto vymyká". Hasiči vyjeli k 2200 požárům v přírodě - to je sedmkrát více než obvykle a podle hasičských statistik nejvíce za období jednoho měsíce v historii Česka. Dosud byl rekordní duben 2020 s 1600 zásahy.

Patnáct hektarů lesa a louky v těžko přístupném terénu například zachvátil oheň koncem března u Náchoda v části Lipí. Desítky hasičů zasahovaly 21 hodin, než se jim povedlo oheň porazit. V polovině března hasiči vyhlásili nejvyšší stupeň poplachu u požáru porostu mezi Pohořany a Jívovou nedaleko Olomouce, jehož hašení komplikoval také silný vítr. V obou případech musel vypomoct vrtulník, který si hasiči půjčují od policie.

Podle bioklimatologa z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a profesora Mendelovy univerzity v Brně Miroslava Trnky letošní extrémně vysoký počet požárů zapříčinilo zejména střídání vlhkého a suchého počasí v posledních měsících v kombinaci s obvyklou lidskou nedbalostí.

Během vlhkého loňského roku oproti předchozím letům vyrostlo v přírodě více zeleně a také přibylo biomasy. Ta nyní, když je sucho, funguje pro oheň jako palivo. Stačí tak jen trochu nepozornosti a tradiční jarní spalování listí se může snadno vymknout kontrole.

"Zima byla teplá a beze sněhu, takže vegetace uschla. A pak přišel nezvykle suchý březen s minimem srážek, k čemuž se přidaly vyšší teploty a v některých dnech i vysoká rychlost větru. To dohromady vytvořilo pro požáry ideální podmínky," vypočítává Trnka.

Škody nejen na přírodě

Podle expertů lze očekávat, že se s lesními požáry budeme v Česku setkávat čím dál častěji. Zvýšené teploty a sucho jsou projevy klimatické změny a podle jejich modelů na území Česka zesilují. "Naše nedávné práce naznačují, že počet dnů s přírodními požáry v souvislosti s rostoucí teplotou a klesající vlhkostí vzduchu s časem přibývá. Jediné, co negativní trend brzdí, je mírně se snižující rychlost větru a také profesionální činnost Hasičského záchranného sboru," tvrdí bioklimatolog.

Březnové požáry byly spíše menšího rozsahu, v dalších letech by se ale podle Trnky mohly objevit i mnohem rozsáhlejší. "Spadáme klimaticky do stejné oblasti jako Německo a Polsko, kde v minulých letech bojovali s požáry na stovkách i tisících hektarech," uvádí Trnka. Česko dosud zažilo svůj nejhorší požár v květnu roku 2012, kdy oheň zachvátil asi 200 hektarů lesa u Bzence na Hodonínsku. 

Při lesních požárech sice nedochází k takovým škodám jako při požárech budov a zpravidla nejsou přímo ohroženy lidské životy, jejich důsledky ale přesahují škody na přírodě nebo hospodářském majetku.

Například v USA způsobují lesní požáry velké potíže pro kvalitu vzduchu v blízkých městech. "Představme si letní den v nějaké milionové aglomeraci, kdy nemůžete kvůli spálenině z přírodního požáru ani vyvětrat. Ten totiž nevoní jako táborový oheň," upozorňuje Trnka.

Požáry navíc mohou ohrozit zdroje pitné vody. Kvůli ochraně před erozí a dalším znečištěním jsou kolem českých přehrad často nahusto nasázeny stromy. "Pokud ten porost shoří, tak se otvírá riziko eroze, snosu popela a půdní vrstvy," varuje bioklimatolog.

Pomoci mohou speciální pásy, začít ale musíme u sebe

Podle Petra Čermáka z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity je možné, že bude v následujících desetiletích v místech s největším rizikem požáru, jako jsou lesy v okolí tábořišť nebo chatových oblastí, nutné zavést opatření podobná těm v zemích, kde lesní požáry způsobují pravidelně velké škody. 

"Může jít například o různé pásy zpomalující šíření požáru. Šlo by v našich podmínkách o úzká území, ve kterých by se upravoval charakter a hustota vegetace," popisuje Čermák. Trnka navrhuje lesní porosty zakládat způsoby, které stěžují šíření ohně, a také budovat v porostech a krajině zdroje vody.

Základem je ale podle oslovených expertů opatrnost. "Je potřeba si uvědomit, že jen do dvou procent lesních požárů u nás vzniká od blesku, což je v podstatě jediná přirozená příčina lesního požáru v našich podmínkách," upozorňuje Čermák. O tom, jaké riziko požáru v přírodě aktuálně hrozí, se mohou lidé dozvědět na portálu FireRisk, který provozuje Ústav výzkumu globální změny Akademie věd.

Hasiči na svém webu zveřejnili pravidla, kterými by se měl člověk řídit při spalování klestí nebo listí. Upozorňují například, že místo pro pálení je nutné izolovat pruhem širokým alespoň jeden metr, kde nebudou žádné hořlavé materiály.

Dále je třeba zajistit, aby byl oheň pod dozorem až do úplného uhašení. Po dobu pěti dnů nebo do vydatného deště pak doporučují místo pravidelně kontrolovat. Je také důležité, aby lidé tyto práce neprováděli v blízkosti obydlí nebo hospodářských objektů.

Zdroj