Švédsko směřuje do NATO zdráhavě, Finové neváhají

3 měsíce starý 86

Finští politici již v prosinci zahájili debatu o tom, jak posílit bezpečnostní situaci země v reakci na vojenské hrozby. Následná agrese Ruska na sousední Ukrajinu, která není členem NATO, vedl k projednávání případného vstupu do NATO. Výsledkem této diskuze zřejmě bude, že finský parlament v nejbližší době převážnou většinou žádost o vstup do Severoatlantické aliance podpoří.

Naproti tomu švédská středolevá vláda, která je ohledně možného členství země v NATO sama hluboce rozdělená, podle všeho doufala, že se otázce vstupu do aliance vyhne, napsal list. Záležitost začala brát vážně až v posledních týdnech, kdy Finsko naznačilo, že se k NATO patrně připojí bez ohledu na postoj Švédska.

Tradiční neutralita Švédska

Rozdílný přístup obou zemí je podle expertů ovlivněn odlišnými důvody, které vedly Finsko a Švédsko k tomu, že dosud zůstávaly stranou NATO a udržovaly si neutralitu. Pro Finy byla neutralita způsobem, jak v době studené války zvládat sousedství se Sovětským svazem, s nímž Finsko sdílí 1340 kilometrů dlouhou hranici. Pro Švédy, kteří nebyli po více než 200 let zataženi do žádného ozbrojeného konfliktu, je neutralita dlouhodobě součástí jejich DNA.

„Ve Švédsku je to otázka identity. Vzhledem k dvousetleté historii neutrality je to pro obyvatele přirozená věc. Finsko se naopak v dějinách opakovaně ocitalo v dramatické situaci,“ uvedla Gunilla Herolfová ze švédského ústavu mezinárodních vztahů.

Finský pragmatismus a geografie

„Finové jsou pragmatičtí. Pro Švédy je to více otázka ideologie,“ podotkl bývalý velitel finských ozbrojených sil Jarmo Lindberg.

Roli hraje i zeměpisná poloha. Vzhledem k dlouhé hranici s Ruskem si Finsko bezpečnostní hrozbu ze strany Moskvy bezprostředně uvědomuje. Švédsko naopak s Ruskem nehraničí vůbec, jako nárazníková zóna pro ně historicky fungovalo právě Finsko. Jak se v Helsinkách žertem říká, Švédsko po staletí ve válkách bojovalo do posledního Fina.

Finský parlament minulou středu zahájil debatu o potenciálním členství země v NATO a ve Finsku nyní převládá pocit, že vzhledem k agresivitě a nepředvídatelnosti Ruska může bezpečnost zajistit pouze článek Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně.

I ve Švédsku mají většinu zastánci NATO

Ve Švédsku se diskuze točí především kolem vládnoucí sociálnědemokratické strany. Čtyři středopravé strany se v uplynulých pěti letech vyjadřovaly ve prospěch členství v NATO a také nacionalističtí Švédští demokraté uvedli, že členství podpoří, pokud se k alianci připojí Finsko.

Ve švédském parlamentu tak mají stoupenci členství v NATO většinu. Ovšem představa, že by Švédsko vstoupilo do Severoatlantické aliance bez podpory sociálních demokratů - kteří za poslední století ve Švédsku vyhráli každé parlamentní volby, je v podstatě nemyslitelná.

„Je to součástí identity sociálních demokratů - dává nám to zvláštní postavení v mezinárodní politice, co se týče vyjednávání, mírových rozhovorů a kontroly zbrojení. To je hlavní důvod, proč teď postupujeme tak pomalu,“ prohlásila Anna Wieslanderová ze severoevropské sekce výzkumného ústavu Atlantická rada.

Sociální demokraté naposledy v listopadu potvrdili, že jsou proti vstupu do NATO, a nyní diskutují o tom, zda by měli tento postoj změnit. Rozhodnutí se očekává příští měsíc, kdy bude také zveřejněna urychleně sepsaná vládní zpráva o bezpečnostní politice.

Hlavní sociálnědemokratický list Aftonbladet minulý týden vyjádřil svou „váhavou“ podporu členství. Nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují, že 58 procent Švédů je v současnosti pro vstup do Severoatlantické aliance a 21 procent se staví proti.

Většina pozorovatelů ve Stockholmu očekává, že Švédsko podá žádost o členství společně s Finskem či v těsném závěsu za ním. Stát by se tak mělo před červnovým summitem NATO v Madridu, i když bez valného nadšení. „Žádné nadšení to nevzbuzuje. Lidem připadá, že to jde moc rychle. Ale taková je bezpečnostní situace,“ konstatuje Herolfová.

Zdroj