Svět se bojí nové žloutenky, která napadá děti. Některé zemřely, jiné musely na transplantaci

1 měsíc starý 24

Zhruba 492 zaznamenaných případů nakažených dětí a dvanáct úmrtí. Taková je prozatím bilance záhadné formy žloutenky, která se s těžkým průběhem objevuje u lidí mladších 16 let v Evropě i ve Spojených státech. Nejvíce případů v jednom státě zaznamenala Velká Británie, konkrétně 176. V České republice se zatím podle odborníků žádný případ zatím neobjevil, Státní zdravotnický ústav (SZÚ) však vydal pokyny pro lékaře a hygienické stanice, aby povinně informovali o všech podezřelých případech. Světová zdravotnická organizace vyčlenila zvláštní tým, který se šíření infekce věnuje.

Úřady pro ochranu veřejného zdraví v Evropské unii, Velké Británii či USA si lámou hlavu s tím, co způsobuje záhadnou žloutenku u dětí a mladistvých. Podle Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí se přímo v EU zatím objevilo přes stovku případů, nejvíce (35) jich zaznamenali v Itálii, Španělsko (22) zatím nahlásilo případů infekce. Světová zdravotnická organizace (WHO) byla poprvé na problém upozorněna 5. dubna letošního roku, kdy se ve Skotsku objevilo deset dětí s neobvyklou, těžkou hepatitidou.

„Klinicky onemocnění probíhá jako těžká akutní hepatitida vyžadující hospitalizaci se žloutenkou,“ uvedl český Státní zdravotnický ústav (SZÚ). „Většinou předcházelo onemocnění trávicího traktu s příznaky jako je zvracení, průjem nebo nevolnosti. Dosud se většina pacientů, o kterých jsou dostupné informace, uzdravila, ale u řady z nich došlo k progresi do akutního jaterního selhání a bylo nutno provést transplantaci jater,“ napsal.

Mezi dalšími zeměmi, které už nějaké případy nahlásily, byly třeba Indonésie, Argentina, Brazílie, Kanada, Kostarika nebo Izrael. Z dvanácti celkových úmrtí pět nahlásila Indonésie, stejný počet pak Spojené státy, po jednom úmrtí hlásí také Irsko a také oblast Palestiny. Jedenácti dětem ve Velké Británii musela být transplantována játra.

Odborníci se zatím snaží důvody těchto vážných hepatitid najít, hypotéz mají několik. Jednou z možností je přítomnost dalšího faktoru, který činí mírné adenovirové infekce závažnějšími, může jím být například předchozí nákaza koronavirem, souběh více infekcí nebo nedostatečné vystavení adenovirům v době pandemie. Další možností je expozice nějakému toxinu, patogenu, léku či nějaké látce v prostředí. Možností je také nový druh adenoviru nebo nová varianta koronaviru.

Teorii ohledně adenovirů potvrdila i jedna z vedoucích vědkyň WHO Phillippa Easterbrooková. „V současnosti mohu pouze potvrdit, že zatím hlavní hypotéza souvisí právě s adenovirovými infekcemi,“ uvedla Easterbrooková. Gastroenterolog Farid Jalali nicméně pro server Politico uvedl, že u nakažených dětí byl většinou při rozborech nalezen adenovirus typu 41, který ale obvykle způsobuje gastroenteritidu (zánět trávicí soustavy, způsobující průjem, zvracení, tzv. žaludeční viróza), nikoliv hepatitidu. Dodal, že jiné typy adenovirů mohu způsobovat žloutenku, ale pouze u lidí, kteří mají narušenou imunitu, ne u zdravých dětí.

Hlavní expertka WHO při Evropském centru pro kontrolu a prevenci nemocí, která byla pověřena technickým vedením pro zvládnutí šíření této infekce Erika Duffellová uvedla, že byť jsou adenoviry hlavní hypotézou, neznamená to, že už je zcela jasno. „Doufali jsme, že touto dobou už budeme mít tento problém dávno vyřešený,“ naznačila minulý týden Duffellová, že vše nejde zcela podle plánu.

V některých případech analýza odhalila také přítomnost adenoasociovaného viru, který se může množit pouze s pomocí jiného viru, nejčastěji adenoviru. „Když si to dáme dohromady, může se stát, že kombinace virů způsobuje tyto neobvykle závažné příznaky,“ řekla Duffellová.

Profesor virologie Will Irving z Univerzity Nottingham uvedl, že není úplná náhoda, že k podobnému šíření došlo po více než dvou letech od začátku šíření pandemie nemoci covid-19. „Kdybych měl rád sázky, vsadím si na to, že jsou ty dvě věci nějakým způsobem spojené. Ale jak by mohla pandemie koronaviru způsobit, že jsou děti tak náchylné k těžkým příznakům žloutenky, to zatím nevíme,“ dodal Irving. WHO informovala, že očekává data z Velké Británie někdy během tohoto týdne, na jejich základě by pak mohli vědci být moudřejší. Sledovat budou právě i to, zda děti před tím, než se nakazily žloutenkou, prodělaly i nákazu koronavirem, případně jak silnou nebo zda byla opakovaná.

Z okolních evropských zemí se už první případy objevily v Rakousku, Německu a Polsku. U dvou dětí mladších deseti let se nákaza objevila v Rakousku, obě musely být hospitalizované, ale jejich stav byl stabilizovaný. Sedmileté dítě onemocnělo v dubnu v Polsku, v Německu pětileté. Obě musely být hospitalizované, jedno bylo pozitivní na adenovirus, druhé již dříve prodělalo covid.

Český SZÚ vydal metodiku pro lékaře a krajské hygienické stanice (KHS), jak podezřelý případ poznat a jak ho SZÚ hlásit. „Nelze vyloučit, že s ohledem na zveřejnění metodiky se nám nyní budou ozývat jednotlivé KHS k případným konzultacím, pokud by měly podezření na možnost této nákazy. Zatím ale v SZÚ nemáme žádný vzorek zaslaný ke konfirmaci a ani žádný hlášený vzorek s podezřením na tuto formu hepatitidy,“ dodala Čechová.

„Orgány ochrany veřejného zdraví by měly komunikovat s pediatry, praktickými lékaři a jinými lékaři a zdravotnickými specialisty v souvislosti s informacemi nutnými k aktivnímu vyhledávání případů/kontaktů a hlášení nových případů,“ uvedl SZÚ.

Hlásit by se měly případy vážné hepatitidy u dětí, které jsou na ostatní druhy žloutenky vyšetřené. Lékaři potom mají do SZÚ zaslat vzorek krve, stolice a stěr z horních cest dýchacích. Ideální doba je do 24 hodin.


Zdroj