Takhle to skončit nemělo, lituje invaze někdejší vůdce proruských separatistů

4 měsíce starý 37

„Všechno tohle (status Donbasu) mohlo být vyřešeno dřív, zejména diplomatickými prostředky a možná nepatrným užitím síly. K tomu ale nedošlo a je to chyba všech zúčastněných,“ prohlásil Alexandrov.

Jelikož se Moskvě nepodařilo zajistit na Donbasu autonomii a zaručit žádaná práva jejím obyvatelům, stal se podle něj ozbrojený konflikt nevyhnutelným. „Takhle to nemělo skončit. Nestojí to za všechny ty oběti,“ dodal Alexandrov.

https://t.co/YlcFDxqRFC

“This is not how it should have ended,” he said. “It’s not worth all the victims.”
- Alexei Alexandrov
One of the separatist rebel leaders who pushed putin into this trap.

— Akin Ajanaku (@AkinAjanaku) March 28, 2022

Moskva prý měla roky na to, aby pošlapávání občanských práv a práva na vlastní identitu ruskojazyčného obyvatelstva východní Ukrajiny zastavila, připomněl Alexandrov argumenty, jimiž Kreml a separatisté obhajují své kroky vůči Ukrajině po Majdanu.

„Reakce Moskvy přišla vždy příliš pozdě a nikdy hledání řešení nikam dál neposunula. To byla chyba a za tu teď platíme prolévanou krví a mnoha oběťmi na obou stranách,“ poznamenal bývalý lídr separatistů.

Alexej Alexandrov stál v roce 2014 u zrodu povstání východních regionů proti nové vládě v Kyjevě. Stal se pobočníkem předsedy parlamentu samozvané Doněcké lidové republiky Andreje Purgina. O rok později byli ale oba muži v rámci bojů o moc sesazeni.

Pokud jde o výsledek války, neočekává Alexandrov podle svých slov, že by se Rusům podařilo ovládnout celou Ukrajinu. Rusko na to podle něj nemá prostředky ani sílu. Pokud ruské síly zůstanou jen na východě Ukrajiny, bude zase prý neustále hrozit propuknutí dalšího ozbrojeného konfliktu.

Separatisté vyhlásili Doněckou a Luhanskou lidovou republiku jakožto území nezávislá na ukrajinské vládě poté, co se vlády v Kyjevě v návaznosti na svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014 ujala prozápadně orientovaná garnitura.

Změna směřování země vyostřila konflikt mezi prozápadně smýšlejícím obyvatelstvem a prorusky naladěnými, většinově rusky hovořícími obyvateli, v čemž se angažovalo i Rusko.

Kyjev a jeho západní spojenci útlak rusky hovořícího obyvatelstva na východě země, o němž mluví Alexandrov, odmítají. Tvrdí, že se separatisty a Rusy popisovaná příkoří na Donbasu neodehrávala, nebo alespoň ne v takové míře.

Moskva použila údajné utlačování rusky hovořícího obyvatelstva jako jeden z argumentů pro vojenskou invazi, kterou zahájila 24. února a pokračuje v ní dodnes.

Zdroj