„Takhle uvažovali komunisti.“ Odborář Dufek chce poslat hoteliéry do skladů

1 měsíc starý 41

Zatímco se restaurace a hotely snaží zachránit v době koronavirové krize, z druhé strany slyší odboráře Bohumíra Dufka, jak by měla vypadat jejich práce v budoucnosti. Předák Asociace samostatných odborů totiž navrhuje, aby se hoteliéři, restauratéři či pracovníci z cestovního ruchu rekvalifikovali na dělnické profese, protože je po nich aktuálně poptávka. Jeho návrhy ale cupují ekonomové, podle kterých v době technologických pokroků a automatizace výroby není práce ve skladu tím správným směrem.

Odborář Dufek dráždí pracovníky ve službách již delší dobu. V polovině listopadu totiž prohlásil, že restaurací je stejně velké množství, takže nebude vadit, když zkrachují. „Máme 40 tisíc hospod. Na tripartitě jsem řekl, že máme podporovat ty, kteří něco vyrábějí a dělají přidanou hodnotu, ne firmy, které de facto žijí ze spotřeby,“ řekl Bohumír Dufek, který za svá slova sklidil tvrdou kritiku.

Ani ne za měsíc však na stránkách Asociace samostatných odborů publikoval svůj rozhovor, ve kterém se pouští do dalšího rozebírání současné ekonomické situace. Konkrétně si vybral hlavní město Prahu, která aktuálně velmi trpí kvůli nedostatku turistů. Právě kvůli tomu nejvíce krvácí segment restaurací, hotelnictví a vůbec celého cestovního ruchu.

Tyto profese by pak odborář nahnal na úřady práce s tím, aby se pracovníci nechali rekvalifikovat. „Takže i tímto směrem bude asi nutné jít organizováním rekvalifikačních kurzů, aby i lidé z této oblasti se dokázali přeškolit na jiné profese. Jenom znovu připomenu, že náš trh práce potřebuje především dělnické a technické profese. Chybí kvalifikovaní řemeslníci a současně i středoškoláci s maturitou, kteří dokáží ovládat moderní techniku, která se prosazuje především v průmyslové výrobě, ale i jinde,“ řekl v rozhovoru Dufek s tím, že v současné době je nabídka práce pro 300 tisíc lidí.

Kromě návrhu na další pracovní uplatnění číšníků a hoteliérů se Dufek také pustil do srovnání osob samostatně výdělečně činných se zaměstnanci. „Problém spočívá v tom, že zaměstnanci, které jako odbory zastupujeme, jsou zvyklí počítat i s vynucenou změnou zaměstnání či dokonce profese, ale pro živnostníky a samostatné OSVČ je to nová životní situace, se kterou se řada z nich zatím neumí myšlenkově srovnat. Ale i oni si nakonec budou muset připustit, že ne všichni se vrátí ke svým vysněným metám, to je k tomu, jak budou i nadále dobře podnikat v jejich oboru a jak se budou snažit dobře posloužit jejich hostům a zákazníkům,“ řekl Dufek.

Odborář také připomněl, že se jedná o ekonomický proces, který znovu začal nechtěně koronavirovou krizí. Současně také srovnává tuto krizi s přerodem ekonomiky po roce 1989.

Ekonomové oslovení deníkem Echo24 však Dufkova slova rezolutně vyvrací. Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně není vůbec jasné, proč by pracovníci v cestovním ruchu měli o svou práci přijít natrvalo. V případě zaškolení na jinou profesi by totiž trvalo delší dobu, než by se noví zaměstnanci do hospodářského života vrátili a naopak by se mohlo jednat o zmařenou investici.

„Budoucnost západních ekonomik je ve službách, jako v cestovním ruchu, nikoli ve skladech, kam lidi z cestovního ruchu pan viceprezident posílá. Naopak sklady fungují pro lidi jen v krátkém horizontu. Bude jich přibývat, ale lidí v nich bude ubývat, jak budou nahrazováni robotizací a algoritmizací,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Naopak hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček uvádí, že Dufkova slova vyvolávají u spousty lidí nutnost zvracet. „Jeho uvažování je podobné jako měli komunisté za minulého režimu. Nemá smysl se jeho výroky seriózně zabývat. Píše se rok 2020, kdy světu vládne technologický pokrok a automatizace výrovy. Význam průmyslu se zmenšuje ve prospěch sektoru služeb. Tento trend je patrný takřka ve všech vyspělých zemích,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Podle něj by si lidé měli sami zvyšovat svou kvalifikaci a hledat si perspektivní zaměstnání. Dělnické profese, které jsou podle Dufka řešením, budou zanikat s rozvojem průmyslu 4.0.

Zdroj