před 1 týden
26
Co se v rozhovoru dozvíte:
- V čem se letošní mrazy lišily od běžných jarních mrazíků.
- Proč tak fatálně zasáhly ovocné stromy.
- Kolik tun úrody bylo zničeno.
- Jaká část českých a moravských sadů je zasažena.
- Jak se proti mrazům sadaři bránili, proč ani to nepomohlo.
- Jaký dopad bude mít takhle nebývalá situace na zákazníky.
- A proč v ochraně před mrazem může nejvíce pomoci voda.
Máte přehled o sadech v celé republice. Máte představu, jak značnou část území mráz fatálně zasáhl?
Samozřejmě to sledujeme celoročně, na počasí závisí celá zemědělská produkce. U sadů je to o to horší, že v době jarních mrazíků jsou v květu a mají čerstvé malé plůdky, které jsou klesajícími teplotami nejvíce ohroženy. To se ale stává běžně, v podstatě každý rok, a ty rostliny s tím počítají. Proto i květní násada je obrovská. Například u peckovin tak stačí na plnou úrodu deset procent květu, u jádrovin pětina.
Ale v letošním roce to bylo celé jinak. Jaro začalo extrémně brzy, únor měl v podstatě teploty dubna. Byl teplejší o 6,5 stupně Celsia, jabloně nám tak začaly kvést o měsíc dřív a peckoviny o tři týdny. A do toho přišla týdenní vlna mrazů, což ale nebyly klasické přízemní jarní mrazíky. Šlo o advekční mráz, což je studená arktická fronta a s ní zimní, severní mráz. Šlo o celonoční mrazy, kterým řada oblastí čelila několik dní po sobě, mrzlo třeba deset hodin v kuse. A to začalo fatálním způsobem poškozovat porosty.
Lze tedy už nyní odhadnout rozsah poškození?
Už nyní můžeme říci, že bez rozdílu ovocného druhu, tedy i jabloně, které jsou odolnější a snesly by v zeleném poupěti ještě před otevřením třeba −3,5 °C, je většina ovocných stromů v Česku zmrzlá fa
