Takto zle nebylo v Česku od 50. let. Covid překonal i krutou chřipku z Hongkongu

1 měsíc starý 14

„Historicky v časové řadě absolutních údajů od roku 1950 nebyl počet osob zemřelých v měsíci lednu nikdy vyšší než letos. Nejblíže mu byl údaj z roku 1970, kdy bylo v lednu, v době velké epidemie tzv. hongkongské chřipky, zaznamenáno 15,3 tisíce zemřelých,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Jde o pokračování trendu, který začal na podzim minulého roku. Zhruba v červnu byla úmrtí poprvé vyšší, než je průměr let 2015 až 2019. Největší rozdíly přišly v měsících po říjnu. Celkově zemřelo v roce 2020 o 18 tisíc více lidí, než je průměr.

„Počty úmrtí sice měly v průběhu ledna klesající trend, avšak i na konci měsíce zůstaly nadprůměrné. V prvním lednovém kalendářním týdnu činil denní průměr zemřelých 539 osob, ve druhém 528, ve třetím 504 a v posledním čtvrtém 475 osob. Nejvíce lidí, 571, zemřelo 6. ledna. Srovnatelná čísla pro první čtyři týdny roku 2020 se přitom pohybovala v rozmezí 321–334 zemřelých,“ vysvětluje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Není možné s naprostou jistotou konstatovat, že rekordní čísla jdou na vrub epidemii koronaviru. Je však vysoce pravděpodobné, že v počtu nadúmrtí bude hrát významnou roli. To již v minulosti potvrdila napříkald demografka Dagmar Dzúrová z Katedry sociální demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Vzhledem k tomu, že týdenní počty nadúmrtí jasně korelují jak s počty zemřelých na covid, tak se zemřelými na jiné příčiny, souvislost je zde prokazatelná,“ uvedla Dzúrová začátkem února pro ČTK. Mezi jinými příčinami podle ní mohou být i lidé, kteří zemřeli, aniž byli na covid testováni nebo zemřeli až delší dobu po negativním testu. Jejich podíl ale zatím nelze stanovit. Souvislost s koronavirem mělo na přelomu ledna a února podle dat 70 procent případů nadúmrtnosti.

Mimochodem, pondělí 8. března bylo 78. dnem v řadě, kdy počet úmrtí na koronavirus přesahoval stovku.

Souvislost s epidemií ukazuje i graf srovnávající nadúmrtí a oběti nemoci covid-19. V něm je jasně vidět vztah mezi oběma sledovanými hodnotami.

Největší rozdíl oproti průměru je u lidí v seniorním věku, nebo se mu blížícím, zdaleka však nejde jen o tuto kategorii. Nadprůměrný počet úmrtí je vidět dlouhodobě až ke čtyřicátníkům, v lednu pak umírali častěji všichni Češi starší 15 let. Stejně jako na podzim, i v lednu umírali spíše muži. Míra úmrtnosti na 100 tisíc obyvatel se u nich oproti lednovému průměru zvýšila o 58 %, zatímco u žen šlo o 38 %.

„Z hlediska věku byla nejvíce zvýšená úmrtnost 75–84letých mužů, a to o 61 %. O 57 % byla ale také oproti pětiletému průměru vyšší úmrtnost 85letých a starších mužů, o 50 % mužů 65–74letých. U žen bylo zvýšení úmrtnosti v těchto třech věkových kategoriích prakticky stejné, a to 32–33%. Ve všech těchto případech přitom byly procentní nárůsty úmrtnosti nižší, než jaké byly zaznamenány v rekordním listopadu roku 2020,“ popisuje tisková zpráva statistiků.

Pokud jde o kraje, rekordní hodnoty nejvíce zasáhly karlovarský region. Lednová úmrtnost mu stoupla na více než dvojnásobek průměru. „Počet zemřelých byl v lednu vysoce nadprůměrný ve všech krajích. Nejvíce převýšil průměr z let 2015–2019 v Karlovarském kraji, kde byl letos více než dvojnásobný. Počty zemřelých zde navíc jako v jediném kraji v průběhu jednotlivých kalendářních týdnů plynule rostly,“ popisuje stav Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

O 85 procent pak vzrostla úmrtnost v Královéhradeckém kraji, o více než polovinu to bylo ještě v Libereckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji.

Křivka úmrtí po týdnech má sice v současné době spíše tendenci klesat, úmrtí na koronavirus by jí však mohla opět změnit směr.

Sedmidenní průměr totiž ukazuje v současné době přes 170 smrtí na covid-19 denně. Vzhledem k tomu, že zemřelí jsou dopočítáváni i zpětně, je pravděpodobné, že číslo bude vyšší.

Zdroj