Taky mě štvalo, že se kůrovcové dřevo vyváželo. Neměli jsme, jak ho zpracovat, říká exministr Brabec

3 týdny starý 23

Ekologická témata se v české i evropské politice za uplynulou dekádu přesunula z okraje zájmu do centra pozornosti. „Z ministerstva životního prostředí se stal silový rezort. Nejen z pohledu toho, kolik peněz má a bude mít k dispozici, ale i toho, že se stává rezortem, jehož hlas zní docela razantně,“ popisuje pro Český rozhlas Plus exministr Richard Brabec (ANO), který stál v čele rezortu poslední dvě volební období.

Praha 18:54 22. prosince 2021

Ministr životního prostředí Richard Brabec | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Předchozí vlády prý otázky klimatické politiky a vůbec existenci globálního oteplování bagatelizovaly, a to včetně některých významných politiků, kterým se v této věci podařilo znejistit veřejnost.

Poslechněte si celý rozhovor

„Češi jsou pragmatičtí, ale pochybovační a musí si na to sáhnout. Mnoho lidí si uvědomilo, že klimatické změny mohou zasáhnout i naši krásnou zemi v centru Evropy až ve chvíli, když jsme čelili několikaletému suchu,“ připomíná.

Brabec současně hájí svého stranického šéfa Andreje Babiše (ANO), který ještě jako premiér na klimatickém summitu v Glasgow kritizoval evropský balíček Green Deal jako věc, která může vést k „zelené sebevraždě“.

„Pojmenoval to, co je podle mého názoru strašně důležité. Evropa už dnes je lídrem v oblasti boje s klimatickou změnou. A pokud bude dělat další kroky, jejichž některé dopady dnes vidíme v cenách energií, a nepřidají se i další významní znečišťovatelé, tak se může stát, že emise, které Evropa ušetří, tak vypustí někde jinde ve světě,“ vysvětluje.

Dřevo muselo pryč

Brabec poukazuje na to, že s obecnou myšlenkou, aby Evropa nastoupila cestu k nízkoemisní či bezemisní budoucnosti, nakonec podpořilo i například Polsko, které je přitom ještě více závislé na uhlí než třeba Česko.

Z Brna na Antarktidu. Vědci z Masarykovy univerzity vyrazili zkoumat klima, ledovce i zvířata

Číst článek

Konkrétní návrhy, které poté přišly, už ale podle Brabce nejsou správné, včetně například úvah o konci či znevýhodnění vytápění plynem. „Náš projekt kotlíkových dotací úspěšně zvýšil kvalitu ovzduší v Česku. A kdyby tam nebyly plynové kotle, tak to bylo daleko méně efektivní,“ upozorňuje.

Za alternativu k plynu označuje například biomasu, v bilančním rozhovoru pro ČTK ale Brabec zdůraznil, že ani dřevo nebude v příštích letech levné. Po nedávné kůrovcové kalamitě se přitom z Česka vyváželo pod cenou a ve velkém.

Brabec tvrdí, že v tuzemsku neexistovaly dostatečné kapacity pro zpracování kůrovcem napadaného dřeva ani pro jeho uskladnění pro další využití v následujících letech.

„Mě taky hrozně štvaly ty narvané lodě plující do Číny a Spojených států, ale nemůžeme se divit těm majitelům, pro které je to zdroj obživy, že se snažili to dřevo, které bylo v zoufalém cenovém pádu, nějak prodat,“ uvádí s tím, že stát se snažil pomoci s hledáním skladovacích kapacit i pracovních sil. Česko ale nemělo dostatek možností zpracovat dřevo.

Proč se nezměnil systém dotací v zemědělství, aby se místo vyplácení na hektar půdy více podporovalo ekologické zemědělství? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Michael Erhart, Jan Bumba

Zdroj