Terče pro lukostřelbu na trhu chyběly. Dnes jejich český výrobce dobývá Evropu

Jednapadesátiletý podnikatel Roman Varšo propadl kouzlu lukostřelby už jako dítě, kdy si poprvé vystřelil z luku o prázdninách u babičky na statku. Táta jeho bratrance tehdy přivezl ze světa kvalitní luk a kluci měli o zábavu postaráno.

„Vzpomínám si, že když jsem si z toho luku poprvé vystřelil, byl jsem úplně v šoku, že jsem přestřelil skoro celou zahradu. Za dalších asi třicet let, když jsem měl malý lukostřelecký klub, jsem viděl v očích každého dítěte to ohromení, že šíp letí tak daleko,“ začíná táborský podnikatel své povídání o výrobě terčovnic značky Maximus profi.

Je nádherné vidět lidi okouzlené krásami hlavního města, říká převozník pražský

Když před více než dvaceti lety odjel na čas s manželkou do USA, překvapilo ho, jak je lukostřelba za oceánem populární. Téměř u každé školy si podle něj mohly děti zastřílet z luku na terč.

„Chodil jsem tam do jednoho lukostřeleckého klubu, kde podporovali děti v lukostřelbě z jednoho důležitého důvodu, a to je koncentrace. Soustředění – s tím mají dnešní děti problém. A právě při lukostřelbě trénují koncentraci,“ popisuje Roman Varšo.

Po několikaletém pobytu v zahraničí dovezl při návratu domů své dceři první luk. Protože potřeboval něčím střílet, vyhledal nedaleko Ostravy výrobce luku a šípů pana Lazeckého. Slovo dalo slovo a společně se vrhli na další podnikání v oboru lukostřelby. Založili internetový obchod s lukostřeleckým vybavením, jenže jim chyběly kvalitní a cenově dostupné terčovnice. V Evropě je totiž jejich výrobců jako šafránu, navíc jsou jejich výrobky na naše poměry drahé.

Roman Varšo ukazuje hotové terčovnice pro lukostřelceZdroj: Deník/Radim Šlezingr

A protože má Roman Varšo podnikání v genech, rozhodl se, že se sám pustí do jejich výroby. Jenže začátky nebyly vůbec jednoduché. „Všichni mě od toho odrazovali. Ale já jsem byl zarputilý a věděl jsem, že je to produkt, který nikdo nevyrábí, nikdo nemá zkušenost s jeho výrobou a ani na to nemá potřebné stroje,“ vzpomíná na dobu, kdy rozšířil své podnikatelské aktivity o nový obor.

Tehdy si plácl se svým spolužákem ze základní školy, strojařem, se kterým vymyslel celou výrobní linku. Začala série pokusů, často neúspěšných, všechno museli promyslet od nuly. Velice často měli slzy v očích.

Smůly se nebojí. Žena z ní vyrabí produkty, které zvládnou hojivé zázraky

V současné době už ale jede výroba na plné obrátky a linka, kterou obsluhují čtyři lidé, je spolehlivá. V Táboře vyprodukují ročně okolo pěti tisíc terčovnic. Vyrábějí se z pletené a lisované slámy a sena, protože tento kombinovaný materiál je podle Romana Varša pro tyto účely ideální.

Pokud se jejich majitelé o ně dobře starají, vydrží fungovat deset let i více.

Na terče je potřeba stará suchá sláma

Ročně spotřebují při výrobě 3,5 tisíce balíků slámy a sena, používají dvou- až tříletou suchou trávu, která není krmná. „Málokdo ví, že když je balík slámy nebo sena nový, má uvnitř i měsíc a půl teplotu až sedmdesát stupňů Celsia a hrozí samovznícení. Proto je výhodnější kupovat starou slámu,“ popisuje další problém, se kterým se zpočátku potýkal.

Terčovnice pro lukostřelbu z táborské výrobní linky mají různou šířku a průměr, přičemž největší terčovnice váží až 50 kilogramů. V dnešní době je firma dodává do střední Evropy. Větší terčovnice stojí okolo tisíce korun, přičemž terčovnice od jiných výrobců stojí v Rakousku či Německu sto eur.

Jeho svíčky voní jako klasické parfémy. Podnikatel by rád vybudoval impérium

„Do naší terčovnice můžete střílet tisíce výstřelů, nedojde k jejímu poškození a šíp můžete použít tisíce krát. Stali jsme se dominantní firmou na výrobu terčovnic s nejvyšší kvalitou ve střední Evropě,“ pochvaluje si Roman Varšo.