TEST: Toyota Prius PHEV je autem roku, které nikdo nevolil. Jezdí skvěle a skoro zadarmo

před 1 měsíc 77

Máme-li pátrat po kořenech žlutého auta z obrázků, musíme se vydat do dávného roku 1993. Novopečený americký prezident Bill Clinton tehdy inicioval vznik průmyslové skupiny PNGV (Partnership for a New Generation of Vehicles), jejímž cílem bylo motivovat největší americké výrobce aut k vývoji automobilů budoucnosti. Zatímco přizvané americké automobilky se ve své aktivitě zrovna nepřetrhly, z programu vystrčená Toyota se chopila příležitosti a pustila se do vývoje vlastního projektu. Už v roce 1995 spatřil světlo světa první prototyp modelu Prius s hybridním pohonem, sériová produkce začala koncem roku 1997. Zpočátku hojně vysmívané a podceňované auto se stalo technologickým milníkem, díky kterému je Toyota dnes tam, kde je.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nová Toyota C-HR má masku žraloka a schopnosti chobotnice. Překvapí i cenou

Konečně hezké auto

Prius se od svých prvních krůčků vyráběl v podobě pětidveřového liftbacku se vzhledem maximálně podřízeným příznivé aerodynamice. To v praxi rezultovalo v poněkud podivně vyhlížející auta, která by na módní přehlídce dozajista neuspěla. Minulá generace vozu byla, ruku na srdce, vyloženě ohavná. O to větší kontrast přestavuje aktuální páté vydání, které vypadá se svými buclatými boky a souměrnou kompaktní karosérií dost podobně jako elegantní sportovní hatchbacky z 90. let. To je více než dobrá vizitka, designerům se přitom povedlo udržet přísných požadavků na aerodynamický tvar. Když k tomu přidáte neotřelou žluť, není se rozhodně za co stydět.

Interiér s drobnými přešlapy

Když se člověk poprvé posadí za volant Priusu, má pocit drobného déjà vu. Malý přístrojový štít umístěný v horní části přístrojové desky evokuje vozy Peugeot, ovšem s tím rozdílem, že jejich i-cockpit je spojen s instalací malého volantu, což se u Toyoty tak úplně nekoná, a výhled na ukazatele proto ve většině případů zakrývá právě obruč volantu. To se moc nepovedlo, jisté rozpaky jsou na druhou stranu vyváženy přesunem přístrojovky z původního místa uprostřed.

V ostatních směrech lze vnitřnímu prostoru, a zejména jeho ergonomii, málo co vytknout. Většina podstatných funkcí se ovládá klasickými tlačítky, které nahmatáte i poslepu a není tedy nutné odvádět pozornost od řízení zoufalým hledáním v různých menu dotykového displeje. Palubní deska je celkově hezky „uklizená“ a řidiče nic zbytečně nerozptyluje.

Nový Prius je uvnitř nepatrně menší než ten minulý ohyzdný, i tak se ale pohodlně odveze čtyři dospělé cestující, kteří se ani vzadu nebudou tísnit v oblasti kolen či hlav. Sedí se hodně nízko, což je fajn pro řidiče, zejména zadní pasažéři by ale asi snesli lepší oporu spodní části stehen. Zavazadlový prostor ve svém základním uspořádání nabyl objemem z 251 na 284 l, a to díky posunutí akumulátoru vpřed a palivové nádrže níže. Ani tak to není nic moc, ale nezbytná přítomnost baterií nedovoluje jinak. Něco za něco.

Higlightem je systém Toyota Safety Sense, který obsahuje sadu kamer nebo digitální zpětné zrcátko. S parkováním v úzkých místech pomůže dálkové ovládání vozu.

Pohon na jedničku

Toyota vyvíjí své hybridní pohony přes třicet let a dá se říct, že v tomto oboru na ni žádný konkurent prostě nemá. Plug-in hybridní soustava v Priusu je svou efektivitou jen dalším důkazem. Dá se dokonce říct, že smysluplnější ztvárnění ekologického pohonu napříč kategoriemi na trhu dnes nenajdete.

Jestliže jsem výše tepal nehezký design starších Priusů, je potřeba zmínit, že také výkonové parametry nebývaly nic moc. Člověk si to uvědomí v momentě, když zaregistruje, že současná pátá generace má v základu o plných 100 koní víc než ta předchozí. To je vnímané dynamice velmi znát a hbitost auta plně odpovídá jeho dynamickému vzhledu.

Spalovací motor, zážehový dvoulitrový čtyřválec bez přeplňování běžící v Atkinsonově cyklu, i synchronní elektromotor s permanentním magnetem jsou výkonově vyrovnané, jeden má 166, druhý 163 koní, a tak Prius jezdí opravdu krásně po městě i mimo něj, a dokonce i po dálnici.

Pohonný arzenál činí z někdejšího auta pro skalní ekology opravdového silničního dravce schopného zrychlit z klidu na 100 km/h za 6,8 s, maximální rychlost je ovšem elektronicky omezena na 177 km/h. Kdo ale tak rychle dnes jezdí? Na střeše mohou být jako v našem případě na přání umístěny solární panely s výkonem zvýšeným ze 179 na 185 W, napájející nyní nikoli příslušenství, ale přímo trakční akumulátor.

Nový Prius je oproti dřívějšku plug-in hybrid, tedy vozidlo, které můžete dobíjet i ze zásuvky. Kdo ale nechce, nemusí, protože vůz je schopen se bez větších ztrát na spotřebě paliva dobít i z běžícího spalovacího motoru. Běžné pojezdy po městě a okolí pořídíte díky elektrickému dojezdu, který je reálně zhruba 90 km výhradně na elektřinu a při jízdě na delší trasu se zase pěkně dobijete, případně auto někde strčíte do zásuvky, což je ale v tomto případě podle mého názoru spíš ztráta času. Popsaným stylem jsme za týden ježdění dosáhl průměrně spotřeby 4,4 litru benzinu a 15,1 kWh elektřiny na sto kilometrů. Tomu se hned tak někdo nepřiblíží.

Překvapivě příjemné svezení

Ne, že by dřív kvalita jízdy konstruktéry starších Priusů nezajímala, ale řekněme, že nebyla na čele žebříčku priorit vývoje. Současný model je v tomto směru až šokující a kdyby nebyl od podvozku poněkud hlučnější, zasluhoval by absolutorium. I na poměrně velkých 19" kolech kompaktní Toyota velmi dobře „žehlí“ povrch českých tankodromů vylepšených zimou a celkově auto působí velmi stabilně. Odpružení přitom není úplně měkké, celkové vyladění se ale zjevně povedlo.

Prius sice není rozený sportovec, ale s jistotou si poradí i v zatáčkách, kde řidiče nikdy nepřekvapí nějakou nepředložeností. Jízda po klikatých okreskách je s ním sebejistá, svižná a díky pořádné porci výkonu a točivého momentu pod pravou nohou veskrze příjemná. Auto bez problémů zvládá disciplíny jako náhlé zpomalení, opačný sklon vozovky, rozbitá krajnice, prudká změna zatížení atd. O moc lepší už to u technologicky špičkového auta s cenou lehce přes milion být nemůže.

Závěr

Jestli se vám zdá, že jsem na nový Prius nanesl až příliš mnoho chvály, pak vězte, že to velmi dobré auto opravdu je. Pryč jsou časy, kdy si nevzhledný hybrid kupovali pouze zelení nadšenci. Nový model je po všech stránkách plnohodnotné kompaktní auto, které umí jezdit skoro zadarmo – například městský průměr nepřesáhl dva litry benzinu na sto. Ano, Prius má menší kufr než konkurenti a jisté výhrady je možné mít k ergonomii, za základních 1 150 000 Kč jde ale při zvážení všech podstatných vlastností o přiměřenou nabídku. Kompletní ceník a podrobnosti o výbavách najdete pod tímto odkazem.

Přečtěte celý článek