Testuje závoďáky i elektroauta. Nejpokročilejší větrný tunel otevřela Honda

4 měsíce starý 23

Aerodynamika je klíčový atribut nejenom v letectví, ale i autoprůmyslu. To, jak pohyb vzduchu reaguje na tvar karoserie a dalších částí vozu, ovlivňuje spotřebu, zrychlení, maximální rychlost i stabilitu aut ve vysokých rychlostech na silnici.

A tak v některých automobilkách nedílným prvkem ve vývoji stále zůstávají větrné tunely. Jako třeba u Hondy, která před týdnem v americkém Ohiu otevřela své nové zařízení HALO s údajně nejpokročilejším větrným tunelem na světě.

„Toto zařízení ve spolupráci s naším škálovacím větrným tunelem dává inženýrům ty nejlepší nástroje k vyzkoušení všech detailů auta, které všechny potřebujeme optimalizovat nejlépe, jak můžeme,“ vysvětloval pro agenturu AP šéf nových laboratoří automobilky v USA, Mike Unger.

Co dělá tunel tak unikátním?

Japonská značka do tunelu investovala zřejmě dosud nejvíce peněz vůbec: 124 milionů dolarů, tedy skoro tři miliardy korun. Spolu s aerodynamikou bude měřit i aeroakustiku, čili míru hluku způsobenou proudícím vzduchem, a kromě silničních a terénních aut je i pro závoďáky.

Větrný tunel od Hondy má totiž hned dva 40tunové pohyblivé pásy. Pětidílný pro rozložení váhy běžných, těžších vozů, a jednodílný schopný ustát vyšší rychlosti u závodních strojů. Vyměnit se prý dají ani ne za čtyři hodiny, a k tomu se dají kvůli testování z různých úhlů otáčet o 180 stupňů – u jiných to bývá okolo 15 stupňů. V plném provozu bude tunel už letos.

„Všechno okolo tunelu se udělalo tak efektivně, jak to šlo, a stejně tak i jednoduše, jako v případě nakládání a vykládání auta (na pás)“, dodává Unger.

Stovky kilometrů v hodině i mikrofonů ke snímání hluku

Samotný tunel má na délku 200 metrů a v jeho srdci je větrák o průměru osmi metrů s 12 čepelemi z uhlíkových vláken. Ty pohání elektromotor o výkonu 6700 koní, který generuje 253 otáček za minutu a výslednou rychlost větru až 310 kilometrů v hodině.

Součástí testovacího tunelu je i diagnostické zařízení vážící 80 tun, které se kromě manipulace s vozem stará také o přesné měření jeho rozměrů a umístění pomocí laserů a optických kamer. Zvuk, nebo hluk, snímá přes 500 mikrofonů okolo auta a dalších 54 mikrofonů uvnitř něj. Z aerodynamického na aeroakustické měření se dokáže zařízení přepnout za pouhou půlhodinu. Dřív to trvalo prý půl dne.

„Se všemi těmi zvuky se musíme vypořádat různými způsoby. Tohle zařízení nám umožňuje je identifikovat. Rychle můžeme určit, odkud pochází, a proč se dějí,“ říká dál šéf nových laboratoří HALO automobilky Honda v USA.

Elektroauta vyžadují delikátní přístup

Vedle aerodynamiky klade japonská Honda se svým novým větrným tunelem větší důraz i na aeroakustiku hlavně proto, že automobilový trh se mění. Na scénu se ve stále větší míře dostávají elektroauta, a právě u těch je spojení těchto dvou atributů kvůli jejich mnohem nižší vlastní hlučnosti o to důležitější.

„Záleží nám na zákazníkovi, který si auto koupí a jezdí s ním po silnici. Proto chceme tohle všechno tak vypilovat, záleží nám na jeho vnímání. Chceme se ujistit, že klient bude spokojený. A když se přesuneme k bateriovým elektrickým vozům (BEV), tak už tu není zvuk výfuku, motoru, takže hluk větru se stal a bude stále víc zřetelný, a tomu musíme věnovat víc pozornosti než kdy dřív,“ doplňuje Unger.

Některé značky jako Ferrari, Jaguar Land Rover, Ford nebo také Tesla už své vozy i jejich aerodynamiku vyvíjejí a zkouší v levnějších virtuálních programech a do tunelů posílají až skoro finální produkty, nebo je nepoužívají vůbec.

Honda na tunelu ušetří za dopravu a možná vydělá za pronájem

Honda ale nepostavila svůj větrný tunel právě jen pro vlastní využití. Až bude v plném provozu, chce jej v případě zájmu pronajímat dalším značkám. V roce 2015 začala se stavbou ale hlavně proto, aby své techniky i prototypy aut z centra vývoje a výzkumu v Ohiu nemuseli kvůli testům dopravovat do jiných států nebo až domovského Japonska.

„Náš centrum výzkumu a vývoje máme hned naproti. Kdyby tu tohle zařízení nebylo, stále bychom museli všechno testování, a tedy i auta, prototypy a modely, ale také personál převážet přes celý svět spolu s lidmi, a to je v součtu dost neúsporné,“ vysvětluje Unger.

„My tady ve středu Ohia zaměstnáváme lidi a doufáme, že sem dostaneme ještě víc personálu a aktivity orientované na výzkum, což ještě zvýší naše zastoupení tady ve státě,“ dodává.

Zdroj