Tomáš Petříček objevil neutuchající zdroj bohatství a Jan Hamáček mu v tom zdatně sekunduje

5 měsíce starý 16

Volby do poslanecké sněmovny se blíží, sociální demokracie proto vyrukovala se svým tahákem na voliče a věčným evergreenem: bankovní daní. Nejnověji ji zmínila na své pravidelné pondělní tiskové konferenci, na které představila svou kampaň: Víme, co po covidu. Představitelé ČSSD touhle daní šermují, kdykoli se jim to aspoň trochu hodí, ale zatím se nezdá, že by pro ni byli schopni získat spojence a skutečně ji prosadit, takže jde o pouhé populistické plácání do vody, které sociální demokraty nic nestojí. Přitom je však líbivé a část občanů jim dá jistě v tomto protibankovním tažení za pravdu, byť je velká otázka, jestli sociálně demokratickou stranu budou nakonec volit.

Předseda sociální demokracie Jan Hamáček na zmíněné tiskové konferenci zdůraznil, že banky za loňský rok i přes složitou situaci vykazovaly zisk několik desítek miliard korun, a hned k tomu také neopomněl dodat, že navíc tyto peníze nezůstaly v České republice, protože velké banky jsou v rukou zahraničních vlastníků.

Dále čtěte

archiv

Koronavirus ohrožuje svobodnou žurnalistiku. Pomozte nám fungovat dál

Epidemie koronaviru a uzavírání ekonomiky postihlo celou řadu odvětví. Mezi nimi je i žurnalistika, za kterou nestojí žádný oligarcha nebo ...

číst článek »

Hamáček rovněž prohlásil, že bez daňové reformy není možné sestavit následující rozpočet, a dodal: „Odpověď sociální demokracie je, že ta reforma musí být spravedlivá a není možné, aby ta největší zátěž byla přesouvána na bedra zaměstnanců, protože já rozumím tomu, že od zaměstnanců se ty daně vybírají nejlépe, ale to není žádná výmluva či odpověď. Je potřeba, aby se na tom férově podíleli i ti nejbohatší, a to banky stoprocentně jsou.“

Je to pořád dokola. Jednou sociální demokraté zdůvodňují zdanění bankovních domů tím, že chybí peníze na důchody, jindy zase tím, že stát potřebuje peníze na veřejné služby, které poskytuje, a nyní pro změnu je třeba z něčeho zalátat díru ve státním rozpočtu, kterou způsobila pandemie koronaviru.

Ve skutečnosti jde o to, že v očích představitelů ČSSD jsou banky zlé, bohaté a chamtivé a jsou snadným terčem, na který mohou zamířit, pokud chtějí proti někomu brojit a slibovat voličům, že s ním zatočí a získají tak peníze na to, aby se občanům dařilo lépe, nebo v našem případě, aby se alespoň neměli hůře.

Daň z příjmu právnických osob

Směr, kterým se chce šéf sociálně demokratické partaje ubírat, popsal už ve svém článku s názvem Porazit pravicový virus v Mladé frontě DNES z minulého týdne: „Obnova země nebude zadarmo a bude stát veliké úsilí a obrovské peníze. Náklady nesmějí nést zaměstnanci, důchodci či samoživitelky, řešením je spravedlivý daňový systém. Čím vyšší příjem, tím vyšší solidarita se společností. Zdanit banky a bohaté nadnárodní korporace sektorovými daněmi a zredukovat výjimky,“ píše Hamáček.

Zisk bank je samozřejmě zdaněný už dnes. Bankovní domy platí daň z příjmu právnických osob. Například za rok 2019 zaplatila Česká spořitelna více než 3,2 miliardy korun, ČSOB 2,8 miliardy korun, UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia 1,7 miliardy korun, Hypoteční banka 874 milionů korun, Moneta Money Bank 588 milionů korun a mohli bychom pokračovat dále.

Daň z příjmu právnických osob přitom nejsou jediné peníze, které se od bank do státního rozpočtu dostanou. Dividendy, které jsou vyplácené akcionářům platícím daně v České republice, jsou dále zdaněné srážkovou patnáctiprocentní daní a není pravda, že všichni vlastníci a akcionáři bank sídlí v zahraničí. A pak tady máme ještě odvody a daně z mezd, které banky vyplácejí svým zaměstnancům.

Bezedná kasička

Další věc je, že na zdanění bank není vůbec vhodná doba, protože jejich zisky významně klesly. Za rok 2020 se snížil čistý zisk bankovních domů o 43,6 miliardy Kč tedy o 48 procent na 47,51 miliardy korun. V loňském roce tak banky nevyplácely žádné dividendy a letos jim Česká národní banka dovolila jen velmi omezenou výplatu dividend.

Dále čtěte

Twitter / Olga Richterová

ČSSD objevila svého hlavního volebního rivala. Jsou to Piráti a terčem jejich prvního výpadu se stala Olga Richterová

Před říjnovými volbami do poslanecké sněmovny je jasné, že sociální demokraté mají ambici se tvářit jako strana, která má patent na levicovou ...

číst článek »

Jde o to, aby banky měly dostatečnou kapitálovou základnu a zvládly případné problémy vyplývající z toho, že část jejich klientů nebude schopna nadále splácet své úvěry. Ve výsledku tak můžeme být rádi, že stále máme celkem zdravý bankovní sektor, a ne ho naopak podkopávat dalšími daněmi.

Nic z toho ale sociální demokraty nezajímá. Místopředseda sociální demokracie a ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček na uvedené tiskové konferenci řekl: „Sociální demokracie chce, aby se na obnově naší země podíleli především ti, kteří si to mohou dovolit. A jsou to právě třeba velké banky, velké finanční instituce, které jsou symbolem neutuchajícího zdroje bohatství, které plyne především z kapes řadových českých spotřebitelů. Chceme proto, aby velké nadnárodní korporace se aktivně podílely na obnově naší země po pandemii. Chceme zamezit tomu, že budou nadále vyvádět velké zisky do zahraničí.“

Je na tom krásně vidět, jakým způsobem sociální demokraté na banky nahlíží – jako na prasátko, ve kterém se zázračně stále znovu a znovu objevují další a další peníze. Jsou tedy oním neutuchajícím zdrojem bohatství. To je ale dosti mylný dojem. Žádná kasička není bezedná a žádné bohatství není neutuchající. Naopak se může stát, že spolu s tím, jak moc se bude testovat jeho nevyčerpatelnost, zdroj bohatství vyschne.

Zdroj