Trenér: Děti, které měly nakročeno k výkonnostnímu sportu, covidový rok nikdy nedoženou

2 měsíce starý 14

Až na pár měsíců, kdy byla uvolněná pandemická opatření, děti ani dospělí nemohou takřka celý rok sportovat. Jak se to na nich podepsalo?

Každý, kdo kdy pracoval s dětmi, ví, že pohyb má pro děti v životě základní význam. Dětem se špatně vysvětlí, že by neměly chodit s ostatními sportovat. Už existují data, že za covidový rok české dítě přibralo v průměru dva kilogramy, dospělí dokonce šest kilo. Takže problémem se může stát i nadváha, případně až obezita.

Ze sportovně nadaných dětí odpadne podle mě minimálně dvacet procent. Protože ony uvidí, že jim ujíždí vlak. Ten rok se nedá dohnat.

Jako ještě větší problém vnímám, že děti ztrácí návyk pravidelně se hýbat, chodit na trénink. Děti budou mít problém se do toho procesu znovu dostat. Když to ještě trochu rozvinu – celý život jsem dělal v oblasti sportovní gymnastiky. Děti, které byly zvyklé trénovat pětkrát nebo šestkrát týdně tři hodiny, ty tento rok už nikdy nedoženou. Tím myslím ty děti, které měly nakročeno k výkonnostnímu sportu. Ten rok se prostě už nedá nikdy dohnat.

Takže mají zkaženou kariéru?

Nemusejí mít úplně zkaženou kariéru, ale trénuji děti přes třicet let a vím, že už to nikdy nedoženou. Protože talentované děti ve věku 12, 13, 14 let obvykle trénují třeba desetkrát za týden. Je to třeba 30 hodin týdně, za rok to dělá počet hodin, který se nedá dohnat. K tomu dodávám, že v Polsku, Rakousku, Německu talentované děti trénují pořád.

Pro běžné děti jsou samozřejmě důležité jakékoliv pohybové aktivity, měly by chodit v dnešní době aspoň ven, na brusle, na kolo, zahrát si basket. Škoda, že naši politici nevnímají, že děti se scházejí stejně. Dojedou někam na kole, tam si sednou do hloučku dvaceti dětí, bez roušek, samozřejmě. Současná opatření proto nevnímám úplně šťastně. Co se dětí a mládeže týká, je podle mě jasné, že by se organizovaný sport měl povolovat. Zvlášť, když se děti testují ve škole.

I když rozumím ministrovi školství Plagovi, když upozorňuje, že ve třídě je homogenní skupina dětí, zatímco na sportovním kroužku by byla jiná. Nechtěl bych být na místě těch, kdo ta opatření musí vymýšlet, není to jednoduché. Ale myslím si, že kdyby se nastavila hygienická pravidla, tak se sportoviště mohla otevřít dávno.

Třeba moji starší synové jsou horolezci, kterým zakázali lezecké stěny. Přitom tam by to mohlo být jednoduché. Změřili by jim teplotu, ukázali by na mobilu negativní antigenní testy a mohli by lézt. Vždyť na to lezení jsou potřeba jen dva lidé. Stejně tak i ve „fitku“ se dají zavést opatření, i když já jsem pro, aby lidé chodili raději ven.

Budou mít děti kam se vrátit? Zvládnou kluby a sportoviště tak dlouhou uzávěru?

Odpovím za náš spolek. My máme každý rok okolo 70 vzdělávacích akcí a k tomu X soutěžních akcí. A my všechny tyto akce, na kterých jsme se snažili rodiče přesvědčit k instruktorství, cvičitelství apod., museli zrušit.

Z toho je jasné, že všichni tito dobrovolníci budou chybět. I mezi nimi je totiž velká fluktuace. Někteří umřou, nebo jsou staří a už nemohou vést tréninkové jednotky. Bez vzdělaných a nadšených trenérů a cvičitelů nelze realizovat kvalitní tréninky a už vůbec ne s dětmi. Vidím velký problém i v motivaci dětí, která jde tzv. do kytek.

Kolik dětí se podle vás už ke sportu nevrátí?

Ty, které se ke sportu už před uzávěrou musely nutit, už zůstanou u počítačů. Nahrazují si pohyb a případný adrenalin počítačovými hrami.

Ze sportovně nadaných dětí odpadne podle mě minimálně dvacet procent. Protože ony uvidí, že jim ujíždí vlak. Ten rok se nedá dohnat. To je jako s cizími jazyky, když se je člověk nebude dva roky učit.

Myslím si, že část dětí si místo sportu najde jinou zábavu. Zjistila, že stačí jít ven a posedávat na lavičkách, čučet do mobilu. Jeden můj kolega říká: 'Dítě pohybu se štítící a do mobilu čučící'. A když se podíváte do parku, uvidíte to. Většina dětí má v ruce mobil a jen málokteré se hýbe.

Vy trénujete gymnastiku. Máte informace, že by děti cvičily aspoň doma?

Gymnastika i veškerý ostatní vrcholový sport je postavený na tom, že musí děti svou kondici neustále vylepšovat. Založili jsme nový youtube kanál, kde natáčíme každý týden příklady kondičního cvičení na doma. Děláme i on-line kondiční hodiny. Ale bohužel, ta dovednost udělat přemet, vzklopku apod. se doma trénovat nedá. Snažíme se proto, aby si děti aspoň udržely svalovou zdatnost.

Jak snášejí uzavřené sokolovny a sportovní spolky senioři?

My děláme akce i pro skupinu Silver Age (stříbrný věk), my jim tak říkáme raději než slovem senior. Když takový člověk nemá kde cvičit, tak má za chvíli zatuhlé klouby, ztrácí aerobní zdatnost. Je potřeba, aby se senioři pravidelně hýbali. Na starší lidi působí negativně i to, když nemají šanci se potkávat a popovídat si. Proto jsme tu před chvílí vymýšleli, že začneme pořádat alespoň procházky po Praze.

Pro mimopražské zase pořádáme webináře, kde ukazujeme, jak mají cvičit, aby jen neseděli a neleželi. Dospělí lidé v produktivním věku se s tím poperou, ale na lidi nad 65 let je tohle, co se děje, opravdu rána.

My máme motto Pohyb je život. Bez pohybu není života. To vystihuje všechno.

Zdroj