Trochu jiné Velikonoce: jaká jsou letos pravidla pro návštěvu kostelů

3 měsíce starý 13

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky. Podle toho vypadají i návštěvy kostelů, které bývají plnější než jindy během roku. Letos však budou mít kvůli koronaviru trochu jinou podobu. Přinášíme vám základní přehled hygienických pravidel i liturgických událostí, které se uskuteční od pátku do soboty.

Velikonoce 2020 výrazně ovlivnil koronavirus. | Foto: Deník

Počet lidí v kostele

Počet lidí na bohoslužbách je omezený na deset procent míst určených k sezení. Mezi lidmi sedícím v jedné řadě musejí být rozestupy alespoň dva metry, pokud nejsou členy jedné domácnosti. Tato vzdálenost však neplatí pro řady před a za vámi.

Zpěv při bohoslužbě

Během bohoslužby platí podle vládního portálu covid.gov.cz povinnost mít nasazený respirátor či chirurgickou roušku. Látkové roušky, šály či šátky nejsou nadále považovány za dostatečnou ochranu. „Během bohoslužeb je zakázán hromadný zpěv farníků. Zpěváci či sbor musí být případně ve stavebně odděleném prostoru či například na kůru,“ uvádí portál.

Večerní zákaz vycházení

Protože se bohoslužby na Bílou sobotu odehrávají večer a končí až v pozdních nočních hodinách, nestihli by se mnozí věřící vrátit včas domů. Vláda proto udělil výjimku ze zákazu vycházení, který je jinak mezi devátou hodinou večerní a pátou hodinou ranní. Lidé jdoucí z bohoslužby mají až do soboty výjimku, a zákaz vycházení pro ně začíná o půlnoci. Oproti loňským Velikonocům je to posun, to byly kostely zavřené úplně.

Velký pátek

Bohoslužby a náboženská setkání na Velký pátek před Velikonocemi se konají na památku ukřižování Ježíše Krista. Nemívají – alespoň u katolíků, podobu mše, ale pouze čtení z evangelií či přímluvných

modliteb. Také v jejich rámci dochází k zakrytí oltáře. V pátek ani v sobotu nezvoní kostelní zvony, proto se občas říká, že „odletěly do Říma“. Papež se v římském Kolosseu obvykle modlí Křížovou cestu. Podle pověstí se tento den otevíraly i hory a jeskyně s poklady. Některé kostely tuto slavnost, stejně jako vigilii následujícího dne pořádají pouze neveřejně kvůli tomu, že je omezený počet účastníků a mohly by některé znevýhodnit. Proto by si měli věřící včas ověřit, zda na ni bude přístup.

Bílá sobota

své označení zřejmě získala podle bílého roucha lidí připravujících se kdysi na křest. V tento den končí postní doba. Připomíná den, kdy ježíš ležel v hrobě, proto se ani během ní nekonají obřady a mše. Liturgicky končí se západem slunce, poté se koná v kostelech vigilie.

„Za obvyklých okolností obřady začínají venku před kostelem slavností velikonoční svíce, neboli paškálu, který je požehnán a zapálen od nového ohně jako symbol Krista a přenesen do kostela,“ popisuje to na webu akademické farnosti sv Salvátora Martin Staněk. Poté následuje například čtení z Bible či křest nových členů církve.

„Ostatní věřící také obnovují s rozsvícenými svíčkami své křestní vyznání a na připomínku křtu jsou pokropeni svěcenou vodou,“ uvádí Staněk.

Velikonoční neděle

Mši se říká Slavnost Zmrtvýchvstání Páně a je největší slavností křesťanského církevního roku. Připomíná se při ní, že Ježí vstal z hrobu. Podrobný popis událostí církevního týdne najdete například zde, byť data v něm uvedená se týkají loňských Velikonoc.

Požehnání papeže

Jako každý rok, i letos se v neděli uskuteční velikonoční požehnání papeže světu Urbi et Orbi (Městu a světu). Je možné jej sledovat od 11:55 na stanici ČT2.

Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.

Zdroj