Tudy povede linka D. Podívali jsme se do prvních tunelů a chodeb nového metra

5 měsíce starý 23

Vybaveni reflexní vestou a ochrannou helmou jsme se vydali nejprve do lokality PAD4, která se nachází v místech, kde má vzniknout jednolodní stanice Pankrác. Tady budou cestující moci z linky D přestoupit na céčko. Do podzemního tunelu jsme se spustili 30 metrů hlubokou šachtou.

Malba na konci chodby ražené v lokalitě PAD4 naznačovala, kde se budou nacházet výstupní eskalátory.

Foto: archiv DPP

Dělníci tu pracují nepřetržitě, střídají se po dvanáctihodinových směnách. Při práci je ochraňuje soška svaté Barbory, patronky horníků. K hloubení podzemních chodeb používají speciální vrtací vozy, které museli do podzemí transportovat demontované, jinak by se do šachty o průměru 7 metrů nevešly.

Teplota v tunelech se pohybuje okolo 5 stupňů. Je tam vlhko, ze stropů místy kape voda. Podlahy jsou i přes betonové podložení stále bahnité. Tlumeně osvětlená chodba nás dovedla až do míst, kde mají vyrůst přestupní eskalátory vedoucí do stanice metra C. To při cestě tunelem projíždělo jen pět metrů nad našimi hlavami.

Kvůli své velikosti od 12 do 15 metrů se speciální vrtací vozy musely při transportu do podzemní lokality PAD4 demontovat.

Foto: archiv DPP

„Geologický průzkum je nákladná stavba, a proto je navržena tak, aby ty tunely, které se během ní zhotoví, byly použity i pro tu vlastní stavbu, která bude následovat,“ uvedl Jaroslav Heran, generální ředitel společnosti Metrostav, která průzkum v lokalitě PAD4 začala před více než dvěma a půl lety.

Vizualizace stanice Pankrác D

Foto: archiv DPP, Novinky

Dalším navštíveným místem průzkumu byla lokalita VO-OL, nejrozsáhlejší z průzkumných děl, nacházející se v prostoru pod parkem mezi ulicemi Na Strži a Jankovská. Ražený tunel měří přes 320 metrů a jeho nejníže položené místo se nachází 43 metrů pod zemským povrchem.

Při ražení chodeb dělníci ze všech čtyř průzkumných lokalit dohromady odvezli 3383 nákladních aut vykopané hlíny a vytvořili asi půl kilometru tunelů. To však není ani desetina z celkového objemu tunelů v úseku mezi stanicemi Pankrác D a Olbrachtova.

Nejníže položený úsek chodby lokality VO-OL svým tvarem připomíná gotickou klenbu.

Po geologickém průzkumu má v nejbližší době přijít už samotná výstavba prvního úseku linky D. „Pro budoucího zhotovitele máme veškerá potřebná data o geologii a hydrogeologii celého prostředí, kde má stavba probíhat. Můžeme k ní přistoupit hned, jak získáme pravomocné stavební povolení, o kterém rozhoduje Ministerstvo dopravy,“ řekl náměstek pražského primátora pro oblast dopravy Adam Scheinherr.

Stavba bude rozdělena na několik etap. První z nich, pět stanic mezi Pankrácí a Novými Dvory, bude stát necelých 60 miliard korun.

Křížení linek metra C a D na Pankráci

Foto: archiv DPP, Novinky

Linka D také přinese v českém prostředí jeden unikát. Poprvé v jeho historii totiž zavede soupravy řízené počítačem, tedy bez strojvedoucího. Nástupiště budou kvůli tomu od kolejí oddělena bezpečnostní stěnou s posuvnými dveřmi, které se otevřou, až když souprava ve stanici zastaví. Celý vlak bude také průchozí z jednoho konce na druhý.

„Hlavním provozním přínosem je, že tím dokážeme zkrátit intervaly až na 80 vteřin, což je daleko komfortnější pro cestující. Počítáme s tím, že bychom v budoucnu automatizovali i trasu C,“ prozradil generální ředitel Dopravního podniku hlavního města Prahy Petr Witowski.

Mapa pražského metra včetně připravované trasy z Písnice do Vysočan

Foto: Novinky.cz s použitím Mapy.cz

Zdroj