Tvůrce mezislovanštiny Merunka: Cyril a Metoděj v Moskvě nebyli. I kdyby chtěli, žádná ještě nebyla

před 5 měsíce 78

ROZHOVOR / Co je slovanské, se automaticky považuje za ruský majetek. Tahle banda si zkrátka přivlastnila slovanskou kulturu pro sebe a pod svým velením, říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 tvůrce mezislovanštiny a předseda Slovanské unie Vojtěch Merunka. Vysvětlovat, že Cyril a Metoděj v Moskvě nikdy nebyli, protože i kdyby chtěli, tak žádná Moskva ještě nebyla, je podle něj zbytečné.

Právě tento jazyk, v podstatě uměle modernizovaná staroslověnština, na které pracuje mezinárodní skupina nadšenců, využil režisér Václav Marhoul pro film Nabarvené ptáče. S Vojtěchem Merunkou, profesí vysokoškolským pedagogem a softwarovým inženýrem, jsme si povídali o tom, jak je od útoku Ruska na Ukrajinu těžké propagovat myšlenku mezislovanské spolupráce, o ruské povýšenosti nebo o tom, že mezislovanština je i bez učení srozumitelná více než 80 % slovanské populace.

Jak byste mezislovansky poslal ruskou válečnou loď do patřičných míst?

Odpovím zeširoka: Slované sice mají blízké jazyky, ale existují mezi nimi dělící kulturní čáry a jednou z nich jsou sprostá slova. Zatímco východ je v tomto smyslu „sexuální“, západ je „fekální“. To znamená, že zde nelze použít jen jeden výraz, protože by všem nedával stejný smysl. Můžeme ale říct třeba: „Rossijsky vojenny korabe, idi do riti, jebemo na tebe.“ Takhle je to půl na půl, od každého něco.

Jak velkou ránu uštědřilo Rusko slovanské vzájemnosti, když zaútočilo na Ukrajinu?

Jde o to, co si představujeme pod pojmem slovanská vzájemnost. Jestli to je kulturní spolupráce využívající výhod reálné podobnosti našich jazyků, nebo nástroj politického boje tuto podobnost zneužívající. Před polovinou 19. století, kdy se u nás tyto myšlenky objevily v rámci národního obrození, byla ruská říše civilizačně mimo a na prvním všeslovanském sjezdu v Praze v roce 1848 neměla ani reprezentativního zástupce.

Že atmosféra houstne, jsem tušil už od on-line konference v Moskvě, které jsem se zúčastnil v době covidu asi rok před přepadením Ukrajiny.

Ale třetí sjezd, který se konal v Moskvě v roce 1867, už byl velmi politický a zaštiťoval ho ruský car. Mimochodem tam starému a nemocnému Palackému vynadali, že je austroslavista, protože nechce mocensky podřídit české země ruské říši. V představách Rusů totiž být Slovan znamenalo jen poslouchat cara a bojovat se Západem. Vše slovanské je pro tyhle lidi automaticky ruský majetek, jak už říkal Karel Havlíček Borovský. Byla to stejná písnička jako dneska.

Takže Rusové do toho házeli vidle od začátku?

Ano, chtěli a i dnes se stále snaží mezislovanskou spolupráci využít jako politický nástroj pro vlastní mocenské cíle. Dobře je to vidět na příkladu spolupráce českých akademiků s kolegy z jihovýchodní Evropy na konci 19. století. Když Čech přijel do Záhřebu, nechtěl tam šířit češtinu a českou kulturu na úkor chorvatské. Stal se jednoduše Chorvatem. Podobně i Češi v Bulharsku nebo naopak Slovinci v Čechách a mnozí další. Tohle Rusové nedělají – když někam vlezou, tak tam vyrábějí Rusko.

Vypadá to, že mluvíte z vlastní zkušenosti…

Do našeho projektu lezou taky, protože cítí příležitost využít naši motivovanou komunitu desítek tisíc fanoušků mezislovanského jazyka ze všech slovanských zemí na sociálních sítích pro šíření vlastních cílů. Nejdříve vykládají, jak je to výborný projekt, který sjednocuje Slovany, a snaží se proniknout do našeho vedení. Jenže uběhne několik měsíců, a dotyční pořád píšou jen rusky a politická rétorika se přiostřuje.

Na mezislovanštinu samozřejmě reagují, protože ta je všem pasivně srozumitelná, jenže když chtějí být aktivně zapojeni do komunity a hlavně do jejího vedení, měli by také ten jazyk sami aktivně používat. Jakmile je na to někdo z nás upozorní, namítají, že ruština je přece dobrý jazyk a že ruštině také každý správný Slovan rozumí, jinak přece není Slovan, ale zaprodanec Západu.

Podobně se v posledních dvou letech začali chovat i někteří Srbové, takže jsme museli na našich platformách zavést dvě pravidla: První: V mezislovanštině můžeš psát a diskutovat, o čem chceš, třeba i podporovat Putina. Takže piš si, co chceš, ale jen v mezislovanštině. Druhé: Jiný jazyk, třeba i ruštinu, použít můžeš, ale v jiném jazyku smíš debatovat pouze o mezislovanském projektu. Zatím to funguje, i když někteří, které těmi dvěma pravidly omezujeme, na nás vylévají kýbly hnoje, že náš projekt vedou Židi, fašisti, nacisti, že sloužíme americkému imperialismu a že jsme rusofobové.

Jak teď probíhá vaše spolupráce s ruskými odborníky?

Dobrým příkladem je náš bývalý spřátelený spolek ve Voroněži, městě, kde od 19. století byla proevropsky naladěná ruská inteligence. Vydali ruský překlad mé učebnice mezislovanštiny, kolem které se vytvořila komunita. Jenže jakmile Putin vtrhl na Ukrajinu, všechno skončilo a mezislovanštinu dál rozvíjí jen několik jedinců, kteří se velmi bojí obvinění ze spolupráce se zahraničními agenty.

Překvapilo vás, že Rusové napadli Ukrajinu?

Že atmosféra houstne, jsem tušil už od on-line konference v Moskvě, které jsem se zúčastnil v době covidu asi rok před přepadením Ukrajiny. Měl jsem tam, jako už několikrát předtím, přednášet o mezislovanštině. Když jsem viděl moskevské publikum, úplně jsem se zděsil. Seděli tam uniformovaní osmdesátiletí generálové, veteráni, a jako kulturní vložka o přestávce vystupovali kadeti, děti v uniformách, které tancovaly a zpívaly o tom, jak porazí Západ. V Rusku opět platí, že pravda je to, co chce car.

Potom jsem zjistil, že oficiálním tématem konference na pozvánce sice byly slovanské jazyky v digitálním věku, ale příspěvky byly ve skutečnosti jen o minulosti a ruštině a k tomu přidružili „boj proti západní falzifikaci výsledků druhé světové války“.

Jeden z účastníků, údajně profesor lingvistiky, který vypadal jako válečný veterán ověšený metály, tam prohlásil, že mezislovanštinu nikdo nepotřebuje, protože všichni umí rusky. Poděkoval jsem mu za názor, ale namítl jsem, že ruštině jiní Slované na odborné úrovni rozumí až po mnoha letech studia, zatímco mezislovanštině většina rozumí rovnou bez učení.

Předpokládám, že si to nenechal líbit...

Začal se mnou diskutovat, že český jazyk je vlastně jen západem zkažená slovanština a všichni Slované musí umět rusky. Já jsem v debatě s ním přešel z ruštiny do mezislovanštiny, ale on ani potom nepochopil, asi si myslel že to byla jen ruština s českým přízvukem. Imperialismus, nacismus, šovinismus, kult násilí, to jsou všechny hnusy, které se v dnešním Rusku koncentrují. Slovanskou kulturu a také i pravoslavnou víru používají jako zbraň. Mrzí mě, že my na tahle zvrácená pravidla hry přistupujeme.

Jak jste mezislovanštinu vlastně vytvořil?

Vycházel jsem z šesti tisíc slov, protože víc jich v raném středověku ani nebylo, a z nich jsem před třinácti lety počítačovým programem vytvořil novoslověnštinu. Mezitím nezávisle na mě pracovala parta kolem Nizozemce Jana van Steenbergena, který má polskou manželku a plynně mluví polsky, na podobném umělém jazyku, který se tehdy jmenoval Slovianski. Jan zprůměroval slova z patnácti slovanských jazyků, přičemž zohlednili koeficient podle počtu jejich uživatelů nebo pasivní srozumitelnosti.

VIDEO: Hudba v mezislovanštině – Blatny Jožko (Jožin z bažin)

Po čase jsme se kontaktovali a zjistili, že naše dva jazyky jsou velmi podobné, i když metody jejich vytvoření jsme měli úplně jiné. Zatímco já jsem modernizoval staroslověnštinu, Jan průměroval současné jazyky. V roce 2017 jsme se sešli na konferenci ve Starém Městě u Uherského Hradiště a dohodli se, že dál budeme pokračovat ve společném projektu a dali jsme mu název medžuslovjansky jezyk, anglicky Interslavic.

Jak jste jazyky spojili?

Domluvili jsme se na společném pravopisu a sjednotili gramatiku, to stačilo. Naprogramovali jsme transformace – jak se mění souhlásky, samohlásky a slabiky – a napsali algoritmus. Za zlomek sekundy pak byl na světě první slovník a gramatika mezislovanštiny. Při testech podle metodiky EU na dvou tisících účastnících z různých národů se ukázalo, že pasivně jazyku rozumí 84 % populace, což je opravdu hodně.

Dá se toho nějak využít?

Máme ve spolku mladého člověka, který pro školní děti hrál mezislovansky na Řípu praotce Čecha. Podobně by se mohl jazyk uplatnit v naučném filmu, ale třeba také ve sci-fi jako umělý jazyk budoucnosti, nebo v hraných dokumentech o Velké Moravě a podobných projektech týkajících se naší historie. Původnímu starému jazyku by nikdo nerozuměl, kdežto v mezislovanštině to funguje.

Ve filmu Nabarvené ptáče už mezislovanština zazněla…

A splnila tak úlohu tajuplného jazyka odněkud z východní Evropy, jak si to režisér Václav Marhoul představoval. Dokonce se nám podařilo vytvořit rozdíl mezi mluvčími z různých sociálních vrstev. Prostí lidé se vyjadřovali v jednoduchých větách a měli jinou slovní zásobu než třeba kněz.

VIDEO: Ukrajinská disko skupina The Vyo, skladba Karpaty

Kromě toho jsme přeložili i titulky v novinách, reklamy, informační plakáty, vývěsní štíty obchodů, názvy ulic. Do mezislovanštiny jsem taky přebásnil přisprostlou píseň, kterou vymysleli Tomáš Hanák s Petrem Ostrouchovem. Jmenuje se Dušo moja a v hospodě ji zpívají opilí partyzáni.

Mohla by mít mezislovanština využití i v běžném životě?

Máme zkušenost s několika odbornými konferencemi, kde se využila formou powerpointových prezentací pro mezinárodní publikum. V Izraeli se v rámci spolupráce s katedrou slovanských jazyků na univerzitě v Be’erševě v jednom resortu u Rudého moře vyrobily informační letáky pro hosty, v čemž vidím velký potenciál. Ale možnosti jsou třeba i ve formě nápisů na letištích a mezinárodních nádražích nebo v muzeích a podobných kulturních institucích.

Mezislovanština je velmi jednoduchá, gramatické tabulky se vejdou na pouhé dvě strany, jeden list papíru, a dají se naučit za pouhý jeden den! Když to znáte, můžete používat i česká slovíčka a bude vám mnohem lépe rozumět. Naši členové jazyk včetně základní slovní zásoby aktivně ovládají asi po dvou týdnech praxe.

Na čem její rozšíření závisí?

Stačilo by, aby jazyk aktivně znal jen zlomek populace – například lidé pracující v turistice, službách nebo státní správě. Všichni ostatní by jen využívali toho, že pasivně rozumějí bez jakéhokoli učení. Jenže schází ochota tento užitečný pomocný jazyk vyzkoušet a po útoku Ruska na Ukrajinu je to ještě horší. Jakmile začneme mluvit o mezislovanštině, lidé nás odmítají s tím, že nemají rádi Putina a tím pádem i jakoukoliv slovanskou kulturu, a debata končí.

Přečtěte celý článek