Týden po teroru v Krasnogorsku. Ruské muslimy nejspíš čeká vlna represí, odhaduje The Guardian

Střelba v koncertní hale na předměstí Moskvy v Krasnogorsku je nejsmrtelnějším útokem na evropské půdě, ke kterému se přihlásil Islámský stát. Zemřelo 139 lidí, rekapituluje britský deník The Guardian. Počet obětí je i o něco vyšší než při útocích v Paříži v roce 2015. Ozbrojenci v budově poblíž ruského hlavního města stříleli téměř hodinu, zatímco se návštěvníci koncertu v panice snažili uniknout. Potom místo zapálili.

Svět ve 20 minutách Praha 20:40 30. března 2024

Víc než týden od neštěstí úřady dál po některých lidech pátrají. Z nalezených těl se podařilo zatím identifikovat jen 84 lidí.

Telegramový kanál Baza, který má vazby na ruské bezpečnostní služby, informuje, že po střelbě zůstává 95 nezvěstných. Jejich příbuzní s nimi od pátečního útoku nemohou navázat kontakt.

„Prosím vás, pomozte mi najít nějaké informace. Je nás hodně, procházíme všechny seznamy a chodíme po nemocnicích,“ napsala na platformě VKontakt žena, která se nemůže spojit se svými rodiči.

Kreml se mezitím dál snaží svalit vinu za útok na Ukrajinu. 

„Domníváme se, že akci připravili islamističtí radikálové a západní a ukrajinské tajné služby ji pomáhaly zprostředkovat,“ uvedl Alexandr Bortnikov, ředitel Federální bezpečnostní služby, známé pod zkratkou FSB.

Kyjev spojení s útoky odmítá. Že Islámský stát jednal sám, naznačují i zpravodajské informace, které mají k dispozici Spojené státy. 

Mučení podezřelých

Čtyři podezřelí, kteří jsou podle oficiálních ruských zdrojů občany Tádžikistánu, se dostali před soud, kde přiznali vinu už v neděli. Co bude dál?

V jediném veřejném vyjádření k masakru se Vladimir Putin ani slůvkem nezmínil, že by Islámský stát za útok převzal odpovědnost, a místo toho se několikrát pokusil spojit útoky s Ukrajinou.

Důvodů, proč by chtěl Islámský stát zabíjet v Rusku, je několik. Jeho vůdci považují útoky na vzdálené cíle za nedílnou součást svého extremistického projektu. Takové operace, pokud jsou úspěšné, terorizují nepřátele, ale také mobilizují stávající příznivce islamistů a přitahují nové.

Konkrétní cíle teroristů jsou často určené tím, co je pro ně dostupné. V posledních osmnácti měsících se Islámský stát prostřednictvím své afghánské pobočky známé jako Islámský stát–Chorásán snaží verbovat bojovníky ze středoasijských zemí.

Rekruti z tohoto regionu hovoří rusky nebo jsou dokonce ruskými státními příslušníky. Mohou se tak snadno dostat k cílům v Moskvě, což nabízí řadu nových příležitostí k útokům.

Proč Islámský stát?

Rusko je v hledáčku Islámského státu přitom už řadu let. Vedoucí představitelé teroristické organizace vědí o ruské podpoře režimu Bašára Asada v Sýrii. Je pravděpodobné, že lídři teroristů mohou také vnímat Rusko jako podporovatele vlády Tálibánu, který se snaží aktivity Islámského státu v Afghánistánu potlačit.

Zástupci Islámského státu si nejspíš také pamatují sovětské vojenské operace v Afghánistánu v 80. letech a „džihád“, který vedli jejich otcové nebo dědové proti silám Moskvy. Svůj vliv může mít i krvavá válka Ruska v Čečensku v roce 1999.

Klíčovým bodem propagandy Islámského státu od Pákistánu po Nigérii je pak to, že Moskva je součástí širší koalice křesťanských sil, které vedou existenční, 1400 let starou bitvu proti islámu. Zmínka o zabíjení křesťanů byla i součástí prohlášení, ve kterém se Islámský stát k útokům v Krasnogorsku přihlásil.

Výslech podezřelých byl nejspíš brutální. Z videozáznamů, které se šíří internetem, vyplývá, že muži byli mučeni. Všichni byli u soudu silně potlučení a měli oteklé obličeje.

Jednoho z nich přivezli do soudní síně na invalidním vozíku přímo z nemocnice a byla na něm vidět mnohočetná řezná poranění.

Pokud Islámský stát po masovém vraždění civilistů doufal v silné represivní reakce ruských úřadů, nebude zklamaný. Putin slíbil, že potrestá ty, kdo stojí za „barbarským teroristickým útokem“, a muslimské menšiny v Rusku pravděpodobně čeká vlna represí, předvídá server The Guardian.

Jiří Klečka