U testů na covid se bude šetřit. Do jedné zkumavky se dá víc vzorků

3 dny starý 9

Laboratoře hledají cestu, aby pro ně testování na covid-19 bylo po snížení úhrad od pojišťoven nadále finančně výhodné.

Za rok a čtvrt pandemie koronaviru klesla platba od zdravotních pojišťoven za jeden PCR test ze 1674 korun na aktuálních 614 korun (k tomu se platí ještě 47 korun za odběr).

Článek si můžete poslechnout také v audioverzi.

Poslední změnu nařídilo ministerstvo zdravotnictví od 1. června. „Nevím, na základě čeho k tomu došli, protože nic se nezlevnilo. Energie rostou, plasty jsou dražší, práce lidí je stejně drahá. Za takové peníze bychom to dělali spíše s minusem,“ řekla ředitelka Bioptické laboratoře Zdeňka Dušková. Právě její společnost během loňského roku patřila k těm, které vykázaly Všeobecné zdravotní pojišťovně největší počty PCR testů.

Souhlasí názorem Zdeňky Duškové souhlasí i ředitel AeskuLab Kamil Doležal. „Částka 614 korun, která byla oznámena a pracují s ní i zdravotní pojišťovny, je pod hranicí skutečných nákladů na jedno samostatné vyšetření,“ uvedl.

I z tohoto důvodu se laboratoře připravují na to, že testování na covid-19 budou dělat metodou takzvaného poolování. Jde o systém, který se využívá při testování studentů a kdy se do jedné zkumavky vloží více testovaných vzorků.

Když je pak výsledek negativní, je poté celá skupina negativní. Když je však pozitivní, musí se testovat všechny znovu a každý zvlášť.

Musíme mít nějaký zisk, my jsme soukromí, nám nikdo nic nedá.

Problém je však v tom, že čím více testů ve zkumavce je, citlivost na odhalení pozitivního výsledku klesá. Vedoucí Laboratorní skupiny ministerstva zdravotnictví a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková v dopise, které laboratoře dostaly na konci dubna uvedla, že zachování citlivosti PCR testu při poolování bylo ověřeno u maximálně šesti vzorků.

Macková tehdy také napsala, že poolování nelze využít u lidí, kteří už mají příznaky onemocnění covid-19 nebo jdou na test poté, co se dostali do kontaktu s nakaženým. Toto pravidlo platí podle Martiny Čovbanové z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví i v současné době.

„Metodu poolování lze využívat pouze v případě preventivního testování,“ uvedla Martina Čovbanová. „Pokud se zjistí pozitivita poolu, všechny původní vzorky se testují následně individuálně,“ doplnila.

Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Vlastimil Sršeň napsal, že v během června budou upřesněna a publikována pravidla k poolování vzorků. „Bude k dispozici taková kapacita laboratoří, aby od 1. 7. 2021 bylo zajištěno screeningové PCR testování podle definovaných pravidel,“ doplnil Sršeň.

Mluvčí GHC Genetics Michal Mikšík pak uvedl, že poolování se má správně dělat jen u homogenních skupin - třeba právě u dětí ve školách nebo ve firmách, kde jsou jednotlivé osoby spolu v pravidelném kontaktu.

Laboratoře říkají, že přechod na poolování nebude hned.

Bioptická laboratoř má nakoupeno zhruba 30 tisíc vzorků. „Asi přes léto vydržíme. Dokud nám vydrží chemie, budeme to dělat stejně,“ prohlásila Zdeňka Dušková. Pak se prý uvidí. „Musíme mít nějaký zisk, my jsme soukromí, nám nikdo nic nedá,“ podotkla.

Podle Kamila Doležela z firmy AeskuLab však i metoda poolování neznamená tak značnou úsporu nákladů, jak by se mohlo zdát.

„Pokud použijeme například postup poolingu v poměru jedna ku čtyřem, nejsou náklady laboratoře pouhou čtvrtinou původního testu,“ uvedl Doležal. Podle něho musí laboratoř stejně vypsat výsledek testu, vystavit certifikát, vyplnit informace do počítačových systému nebo uhradit částku za samotný odběr.

Laboratoře společnosti Spadia v loňském roce patřily na špičku celkově provedených PCR testů. Nyní říkají, že když pojišťovny budou platit 614 korun, budou muset omezit některé své služby. Hrozí, se třeba prodloužení termín dodání výsledku z 24 na 48 hodin. Nebo že nebudou moci posílit celodenní směny a víkendy.

„To za cenu 614 korun nebudeme schopni zajistit, což nás samozřejmě trápí. Prozatím to ale dotujeme ze svých zdrojů,“ uvedla mluvčí společnosti Spadia Simona Součková.

Zdroj