Uberte učiva, přidejte her. Politici mají recept na školství po covidu

1 měsíc starý 17

Pandemie měla v uplynulém roce významný vliv na děti a jejich vzdělávání. Myslí si to přes 80 procent Čechů. Ti si zároveň uvědomují, že převážně distanční způsob vzdělávání prohloubil sociální rozdíly mezi dětmi.

Náprava tohoto stavu bude ležet na bedrech nové garnitury, která vzejde z říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. Zeptali jsme se proto zástupců kandidujících stran, jak současnou situaci ve školství vidí a jaký mají recept na její nápravu.

„Učitelům, psychologům i rodičům teď dá hodně práce vrátit věci do normálu. Navíc si nemůžeme být jisti, že se situace nebude opakovat – v nějaké jiné podobě, s jiným problémem. Navrhujeme proto zahájit zkušební ověřování kombinace distanční i klasické výuky, abychom nebyli zaskočeni příště,“ říká místopředseda hnutí STAN a bývalý učitel Petr Gazdík.

Podle Gazdíka by se se zkušeností z uplynulých měsíců mělo Ministerstvo školství pustit do úpravy rámcových vzdělávacích programů (RVP). „A hlavně posílit pravomoci ředitelů škol právě i pro případy podobných krizí, aby mohli po dohodě se zřizovateli – obcemi a kraji – rozhodnout o podobě výuky,“ míní Gazdík.

Pro změnu RVP na základě zkušeností s distanční výukou je i poslanec ODS a profesí učitel Martin Baxa. „Trvalým dopadem by měla být komplexní revize RVP. Je nezbytně nutné provést redukci vzdělávacího obsahu,“ říká.

Takovéto změny by podle Pirátů mohly přinést i efekt, že děti bude škola víc bavit. Pirátský odborník na vzdělávání Martin Úlovec totiž upozorňuje na to, že z hlediska mezinárodního srovnání chodí čeští žáci do školy nejméně rádi. „Chceme proto podpořit inovace ve výuce, skupinovou a kooperativní výuku, využívání názorně-demonstračních metod, experimentů a herních mechanismů, které umožní aktivní zapojení žáků ve výuce a zároveň posílí její atraktivitu,“ říká.

Uplynulý školní rok u některých dětí prohloubil jejich nechuť ke vzdělávání. Ruku v ruce s tím, že pro některé rodiny bylo složitější motivovat a zapojit děti do distanční výuky, se prohloubily i sociální nerovnosti mezi dětmi.

Seriál Rok změny – 7 klíčů k úspěchu ve volbách

Seznam Zprávy vybraly sedm důležitých otázek pro budoucnost České republiky. Proč jsou zásadní a jak na ně hodlají jednotlivé strany odpovědět? Na to najdete na stránkách našeho serveru odpovědi po následujících sedm týdnů:

Baxa z ODS tvrdí, že nerovnosti v přístupu ke vzdělávání nejsou novinkou, ale jsou jedním z vleklých problémů českého školství. Jen nyní je pandemie a s ní související distanční výuka dostaly do popředí.

„Více než kde jinde jsou školní výsledky našich dětí závislé na sociálním statusu rodiny nebo na regionu, kde školu navštěvují,“ říká a dodává, že pomoc v tomto případě musí být systematická. „V práci s dětmi, rodinami, s motivací i s podporou škol a učitelů,“ míní.

„Tady musí být řešení dlouhodobé, nepůjde to během roku nebo dvou let,“ doplňuje ho Gazdík. Řešení by hledal ve finančním posílení krajů, které jsou na tom s nerovností nejhůř. „Dostat do škol v těchto regionech více psychologů a lépe spolupracovat s odbory sociální péče,“ dodává poslanec.

SPD: Vynuťme docházku

Podle hnutí SPD by měl stát také dokázat donutit rodiče, aby děti do škol posílali. „Dlouhodobě požadujeme dodržování již existující legislativy ve vymáhání účasti na výuce. Pravdou je, že se rozšířily nůžky v rozdílech mezi žáky. Přesto musím školy bránit. Každá škola měla k dispozici dostatečný počet techniky k zapůjčení sociálně slabším žákům.

Bohužel je spíše problém v účasti jak na prezenční, tak na distanční výuce,“ upozorňuje poslanec SPD a člen sněmovního vzdělávacího výboru Pavel Jelínek.

Politici se shodují i na tom, že v Česku je potřeba velká koncepční změna vzdělávání tak, aby školy vychovávaly dostatek odborníků v žádaných profesích a aby vzdělávání odpovídalo 21. století.

Jednoznačný názor na to mají Piráti, kteří chtějí, aby se výuka více zaměřovala na aplikaci předávaných znalostí a dovedností a rozvoj gramotností – čtenářské, matematické a digitální.

„Ale také na takzvané přenositelné kompetence, jako je schopnost vyjadřování a sebeprezentace, komunikace v cizím jazyce, využívání metod kritického myšlení při práci s informacemi a vyhodnocení důvěryhodnosti dostupných zdrojů informací. Důležité jsou sociální kompetence i osobnostní rozvoj žáků. Výuka by měla být rovněž více zaměřena na efektivní řešení problémů, rozvoj kreativního myšlení,“ vysvětluje Úlovec.

Zdroj