Ukrajina jako hřiště velmocí. Bouřlivý Salon Echa o ruské válce na Ukrajině

před 2 měsíce 61

Rusko je agresor, který rozpoutal válku, v níž umírají desetitisíce lidí, ale nic z nadějí na oslabení a odrazení agresora se neděje. Ukrajina a její obyvatelé se stali součástí geopolitické hry, ve které nejvíc nakonec ztrácejí především na lidských životech právě Ukrajinci, kteří by se bez podpory Američanů a Evropy nebyli schopni bránit. A je otázka, nakolik jde o Ukrajinu, anebo hlavně o oslabení Putinova Ruska na úkor Ukrajiny. Zcela nepochybně se Ukrajina stala válečným hřištěm velmocí, kde jsou Ukrajinci bojujícími, ale zároveň bezmocnými, Evropa sekundantem a rozhodčím levičácká americká administrativa, píše Dalibor Balšínek v novém vydání Týdeníku Echo.

„Zvednu se a odejdu.“ Vondra ve vznětlivé debatě s Drulákem o Ukrajině. Uplynuly dva roky od ruského vpádu na Ukrajinu. Dalo se té válce předejít? Jak změnila geopolitické poměry ve světě? A o co má usilovat česká zahraniční politika? Do Salonu Echa přišli diplomat a politolog Petr Drulák, konzultant a bývalý člen Evropské komise pro rozšíření Štefan Füle, ekonom Pavel Šik a europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Mnichovské dohody. Co odhalila bezpečnostní konference o západním uvažování. Výsledky Mnichovské bezpečnostní konference jsou značně rozporuplné. Na jedné straně je vidět ochota Západu stále podporovat Ukrajinu a pomoci jí dotáhnout válku do vítězného konce. Pád Avdijivky podtrhl nutnost rychlého dodání munice a smrt Navalného připomněla, jaké jsou praktiky ruského režimu. Někteří velcí hráči ale zjevně neopustili naději na nějaké soužití s Ruskem. Podle analýzy Politica jednání západních lídrů ukazuje, že Západ Ukrajinu sice neopustil, ale zároveň si přeje nějaké ukončení konfliktu a dohodu s Putinem, pokud možno „dříve než později“. Více v textu Ondřeje Šmigola.

Můj neviditelný spor s Václavem Havlem. Politická zpověď Petra Pitharta. „Václav Havel parlamentní systém, politické strany, politický pluralismus na demokratickém Západě pokládal za přežilé. Podle něho bylo potřeba jen ještě jedné strany, která tu vládnoucí bude kontrolovat. Tak to psal už v létě 1968 v Literárních listech v článku Na téma opozice. Potvrdil to ve věhlasném eseji Moc bezmocných z roku 1985,“ píše Petr Pithart v eseji Proč strany prohrávají s hnutími?

„Nenuťme děti do kreativity.“ Autor Teorie nevzdělanosti kritizuje reformy a srovnávací testy. Před osmnácti lety ovládla jeho kniha Teorie nevzdělanosti debaty o vzdělání. Konrad P. Liessmann tehdy přišel s tezí: Čím víc vzýváme vědění, tím rychleji ztrácí na hodnotě. Společnost vědění je společností nevzdělanosti. Rakouský filozof a kulturní publicista, který patří k nejvýraznějším evropským intelektuálům, se touto tezí nevysmívá méně vzdělaným lidem, spíš tvrdí, že nevzdělanost je osudem nás všech. Rozhovor s ním vedla Tereza Matějčková.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

Přečtěte celý článek