Ukrajinka z Lucku: Paradoxně sem víc lidí přišlo, než odešlo

3 měsíce starý 59

„Krátce po vpádu vojsk jsme založili v Lucku komunikační centrum, kde jsem pracovala asi 20 dní. Nyní pomáhám volyňské regionální administrativě s humanitárními dodávkami, rozvážíme pomoc na místa, kde to potřebují,“ popisuje Orysja svoji činnost.

Máme tu asi 50 tisíc uprchlíků z různých částí země, například z Charkova nebo z městeček v Kyjevské oblasti, které jsou okupací silně postižené

Orysja Charytonjuková

Po zahájení druhé fáze války probíhají v posledních dnech nejtvrdší boje především na Donbase. I proto na západ Ukrajiny proudí čím dál více uprchlíků.

„Vlastně tu teď je více obyvatel než před začátkem invaze,“ odpovídá Charytonjuková na otázku, jak se proměnila struktura místní populace.

„Máme tu asi 50 tisíc uprchlíků z různých částí země, například z Charkova nebo z městeček v Kyjevské oblasti, které jsou okupací silně postižené,“ říká. „Lidé, co přišli z východu, mluví hlavně rusky, takže jsme tu pro ně připravili jazykové školy,“ doplňuje.

Hned první den nás ostřelovali, říká

Může se zdát, že města na západě Ukrajiny velkým ruským útokům unikla, ale i tady v Lucku si lidé zažili své. „Hned první den války nás ostřelovali, zaútočili na naši leteckou základnu a pak v březnu na ropný sklad,“ popisuje Orysja.

Na dotaz, jaká panovala v tu chvíli mezi lidmi atmosféra, odpovídá: „Samozřejmě, že panoval určitý šok, ale pochopte, Ukrajina je ve válce už osm let.“ Naráží tím na ruskou anexi Krymu v roce 2014 a vznik Ruskem podporovaných separatistických republik.

Asi tři týdny před zahájením invaze podstoupili obyvatelé Lucku vojenský výcvik. Charytonjuková vzpomíná, že někteří její přátelé si dělali legraci, že to je zbytečné, že nic přece nehrozí.

„Chlapi z praporu Azov a z dalších organizací nás učili, jak zacházet se zbraní, jak poskytnout lékařskou pomoc a co dělat, když na zem dopadne bomba,“ popisuje.

Jsou to naši hrdinové. Teď jsou v Mariupolu, obklíčeni ruskou armádou. Azov bude za Ukrajinu bojovat do posledního ukrajinského civilisty. Je smutné, kolik lidí v zahraničí věří ruské propagandě

Orysja Charytonjuková

Právě prapor Azov – kdysi krajně nacionalistická dobrovolnická jednotka Národní gardy – bývá ruskou vládou nejčastěji zmiňován jako důkaz nacistických nálad na Ukrajině. Od vstupu do oficiálních struktur v listopadu 2014 ale prodělal jistou očistu.

Ukrajinská dobrovolnice a politoložka Orysja Charytonjuková

Foto: Archiv Orysjy Charytonjukové

Spojování Azovu s nacismem považuje Charytonjuková za ruskou propagandu. „To je součástí jejich informační války a samozřejmě to není pravda. Jsou to naši hrdinové. Teď jsou v Mariupolu, obklíčeni ruskou armádou. Azov bude za Ukrajinu bojovat do posledního ukrajinského civilisty,“ říká.

„Je smutné, kolik lidí v zahraničí věří ruské propagandě. Ale rozumím, celý svět se nachází v psychologické válce,“ dodává.

Orysja kromě práce ještě dokončuje doktorské studium. Původně chtěla být právničkou, nakonec však přesedlala na politologii. K České republice má vztah, po získání grantu z Visegrádského fondu strávila rok na stáži na pražské Univerzitě Karlově.

„Nevím, jestli budu svoji disertaci obhajovat, vysoké školy na Ukrajině se teď potýkají s problémy,“ říká.

Na otázku, zda jí válka nějak změnila plány do budoucna, odpovídá, že „ani ne“. „Jak říkám, žijeme v tomhle už osm let,“ uzavírá.

Pravoslavná katedrála Nejsvětější Trojice v Lucku

Foto: Archiv Orysjy Charytonjukové

Zdroj