Ukrajinská jednotřídka? Některé děti chtějí zůstat v Česku, říká šéfka gymnázia

4 měsíce starý 24

Kateřina Perknerová

Tajana Pergler má s přípravou cizojazyčných dětí od mateřské po vysokou školu letité zkušenosti. Pochází z Kazachstánu, v ČR žije třicet let, vystudovala humanitní vědy na pedagogické fakultě a politologii. Je zakladatelkou a ředitelkou 1. Slovanského gymnázia v Praze, kde se vzdělává spousta cizinců. Proto se také její škola jako první přihlásila k projektu Ukrajinské jednotřídky, který má usnadnit výuku dětí, které prchly před Putinovou agresí do ČR.

Ukrajinské děti v českých třídách, ilustrační fotoZvětšit fotkuKliknutím zvětšíte Zvětšit fotografii Zvětšit fotografii Zvětšit fotografii gallery 19 fotografií v galerii ›

Ukrajinské děti v českých třídách, ilustrační foto | Foto: Deník/Daniela Tauberová

Komplikací je například to, že ukrajinský vzdělávací systém je jiný než český. Ukrajinská školní docházka je jedenáctiletá, zakončená závěrečnou zkouškou. Jejím absolventům tudíž většinou není ani osmnáct let. A hned se hlásí na vysokou školu. Žáci se v ČR též musejí učit psát v latince a v neposlední řadě si zvyknout, že zatímco u nich je jednička nejhorší známka, tady je tomu naopak. „Celý můj život je padagogika, vzdělávání dětí od nejmenších po vysokoškoláky,“ řekla Tajana Pergler Deníku.

Jaké zkušenosti máte po třech týdnech výuky ukrajinských žáků?
Výborné, i po tak krátkém čase vidíme zpětnou vazbu. Při práci s dětmi v katastrofických situacích, jakou válka určitě je, jsou na prvním místě psychologové. Velmi efektivní je, když s nimi hovoří v jejich mateřském jazyce.

Kde jste sehnali ukrajinsky hovořící školní psychology?
Naší výhodou je, že máme jednak velkou databázi odborníků a hlavně paralelní výuku v ukrajinštině. Proto máme velkou zkušenost s učiteli a psychology, kteří získali vzdělání na Ukrajině, ale dlouhodobě žijí v České republice. Navíc mezi ženami, které sem teď prchly před válkou, je hodně učitelek, tudíž problém s lidmi nemáme. V naší ukrajinské jednotřídce takto učí pět maminek, a to podle svých specializací například dějiny Ukrajiny, literaturu, angličtinu, matematiku či fyziku.

Humanitární organizaci MAGNA a její zakladatelka Denisa Augustínová.

Operuje se a rodí, kde je právě místo, říká zakladatelka humanitární organizace

Kolik let je novým studentům?
Jsou to žáci, kteří doma chodí do deváté, desáté a jedenácté třídy. Na Ukrajině je jiný systém výuky. Školní docházka je tam jedenáctiletá, tedy devět let základní školy a dva roky střední. Pak žáci dostanou vysvědčení a mohou se hlásit na vysokou školu. To, co se tady učí na střední škole čtyři roky, oni zvládnou za dva. Proto se občas diví, že tady není tak intenzivní studium, na jaké jsou zvyklí doma. Kvůli odlišným vzdělávacím systémům jsou v Česku dlouholeté problémy s nostrifikací jejich závěrečné zkoušky, protože tady se končí maturitou až po čtyřech letech. S panem ministrem Gazdíkem jsme mluvili i o variantě zřízení jedné ukrajinské školy, kde by právě žáci posledního ročníku mohli dostat jejich vysvědčení jako doklad ukončeného jedenáctiletého vzdělání. Pro studenty, kteří by se chtěli vrátit domů, by to mělo zásadní význam.

Jak probíhá komunikace Ukrajinců s českými spolužáky?
Pochopitelně se denně setkávají, a to nejen o přestávkách. Mají možnost chodit do některých hodin a poslouchat výklad v češtině.

Ptali jste se jich, jestli se chtějí vrátit po válce domů, nebo tady spíš zůstat?
Je to velmi individuální. Ti starší hlavně chtějí pokračovat ve studiu, takže se zajímají o přijímací zkoušky na střední školy, dokončení středoškolského vzdělání a přihlášky na vysokou školu. Podle našich zkušeností chtějí převážně studovat tady a pak tu zůstat.

Za jak dlouho jsou ukrajinské děti schopny se naučit nejen mluvit česky, ale také psát, eventuálně skládat maturitu z češtiny?
Vzhledem k blízkosti obou jazyků jsou děti schopné zapojit se velmi rychle a češtinu ovládat slovem i písmem včetně gramatiky. Po půl roce intenzivní práce máme krásné výsledky. Žáci poté běžně používají v hodinách českou terminologii i v odborných předmětech.

Ministr zahraničí Jan Lipavský

Nelze Rusko trestat a zároveň ho financovat, říká Jan Lipavský

Máte dost kvalifikovaných pedagogů pro výuku češtiny jako druhého cizího jazyka?
Díky tomu, že máme jazykovou školu s právem státní jazykové zkoušky, máme dost učitelů s touto specializací. Obecně je ale nyní právě těchto pedagogů značný nedostatek.

Komunikujete i s ostatními řediteli škol, které zřídily ukrajinské jednotřídky?
Zpočátku hodně, teď už se systém usadil a není to tolik třeba.

Měly by ukrajinské děti zůstat ve svých třídách, nebo časem přejít do českých?
Projekt Ukrajinské jednotřídky jednoznačně vnímám jako přechodný. Měl by pokračovat do konce srpna. Pokud se ukrajinské děti s rodiči nevrátí do vlasti, od 1. září by se měly plně začlenit do českého vzdělávacího systému.

Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez limitu a omezení. Více zde.

Zdroj