Unikátní příběh "taxikáře" Ščotky. Jede na mě Fiala, hned budu za debila, popisoval

před 2 týdny 45

 ČTK

Nevědělo se, jak to bude s obráncem Jakubem Krejčíkem, jenž musel po semifinále na operaci s nosem.

Nakonec byl sice připravený do finále naskočit, ale trenéři vzali na střídačku i Ščotku jako sedmého beka.

Brněnský hokejista předtím zůstával v Praze jen jako záloha s útočníky Radanem Lencem a Michalem Kovařčíkem.

Na soupisce pro ně místo nezbylo. Mohli se na ni dostat jen v případě, že by někdo nebyl schopný ze zdravotních důvodů MS dokončit a uznala by to lékařská komise.

To přesně se stalo Flekovi a trenéři toho využili. Zrodil se tak unikátní příběh Ščotky, který nastoupil až ve finále a získal zlato.

Nejdříve myslel, že si finále užije jen na střídačce. "Byl jsem nervózní, ale vůbec jsem nepočítal s tím, že bych měl jít na led. Pak mi najednou Židla (trenér obránců Marek Židlický, pozn. red.) říká, že jdu hrát," popisoval Ščotka s medailí na krku.

Než se stihl rozkoukat, bránil největší hvězdu Švýcarů. "Hned proti mně jel Kevin Fiala a s prominutím jsem si říkal, že jsem teda v řiti. Že budu vypadat jako debil a klukům to zkazím," vyprávěl s úsměvem.

"Ale nebylo to tak hrozné, nějak to dopadlo. Nicméně je to strašně náročné na hlavu i na fyzickou přípravu. Je to neuvěřitelné, opravdu jako sen. Seběhlo se to tak rychle, že budu potřebovat víc času, abych si to uvědomil," pokračoval.

S Lencem a Kovařčíkem se sice pohybovali poblíž mužstva, po zápasech přicházeli do kabiny, ale trénovat s ním podle regulí nemohli. Chodili do posilovny, do sauny, jednou se byli sklouznout v Letňanech.

"Zpočátku to bylo smutné, ale i téhle možnosti zůstat tady jsme si pak vážili. Domácí MS bylo zážitkem pro všechny," říkal Ščotka.

"Parta byla neuvěřitelná a kdokoliv přijel, zapadl. Patřili jsme do ní i my, kluci z 'taxi squadu' s Radanem, Michalem a třetím brankářem Karlem Vejmelkou," dodal s odkazem na výraz, který se v NHL vžil pro cestující náhradníky v době covidu.

Ščotka vystřelil od "taxikářů" do finálové sestavy, ale i ostatní si potom užili oslavy. Třeba útočník Kovařčík sdílel fotku s pohárem s popiskem: "I náhradník je jen člověk." To je zase parafráze na hlášku někdejšího třineckého brankáře Martina Vojtka.

Ščotku zmínil v rozhovoru po finále sám od sebe i David Pastrňák. "Je to naše třetí společná medaile. Jsem na něj pyšný, nehrál celý turnaj a musel nastoupit do takového zápasu," zmínil střelec zlatého gólu.

Se Ščotkou byl u stříbra na MS do 18 let v roce 2014 a pak také u bronzové medaile "áčka" na předloňském šampionátu v Tampere.

V Praze odehrál osmadvacetiletý rodák ze Vsetína nakonec přesně čtyři minuty a deset sekund. Ve třetí třetině finále už na led nešel.

"Židla vycítil, že jsem trochu začouzený, tak mě stáhl. Nikomu to nemám za zlé, hlavou jsem byl pořád v nebesích, co se to děje. Bylo to krásné, atmosféra neskutečná," povídal.

"Pastovi jsem gól strašně přál, kdo jiný by měl rozhodnout? A je to tady," potěžkal si vysmátý Ščotka zlatou medaili.

"Naštěstí přijela i rodina - manželka s malou, tchán, i moji rodiče to stihli. Jsem rád, že si to všichni užili," uzavřel obránce Komety.

Přečtěte celý článek