Unikátní Zeissův astrograf na Petříně. Štefánikova hvězdárna má zpět renovovaný dalekohled

před 8 měsíce 105
  • Štefánikova hvězdárna v Praze na Petříně má opět svůj hlavní dalekohled | Foto: Karolína Burdová | Zdroj: Český rozhlas
  • Další fotografie (6)

Štefánikova hvězdárna v Praze na Petříně vrátila po dvou letech do kopule svůj hlavní dalekohled. V německé Jeně nechala asi pět a půl tuny vážící přístroj zrenovovat. Ve středu ho dělníci za pomoci těžké techniky instalovali zpátky do hvězdárny.

Praha 14:51 15. dubna 2024

„Podkládáme jeřáb, aby nepromáčknul novou dlažbu. Tady byla betonová, ta držela, tahle je nově položená, není úplně sesedlá a mohla by se propadnout,“ vysvětluje jeden z dělníků, kteří asistují blížícímu se jeřábu.

U návratu unikátního dalekohledu do kopule Štefánikovy hvězdárny byla reportérka Karolína Burdová

Instalaci dalekohledu má na starosti vedoucí Štefánikovy hvězdárny Tomáš Prosecký. „Ta největší část, která se bude instalovat do kopule v jednom kuse, má dohromady asi čtyři tuny, pak půjdou separé menší části jako tubusy, doplňková protizávaží a podobně,“ upřesňuje.

Kamión už je vyložený, jeřáb dalekohled tedy po částech vynesl do kopule hvězdárny. Odborně se mu říká dvojitý Zeissův astrograf nebo taky König, a to podle původního majitele z Vídně. Hvězdárna ho koupila z jeho pozůstalosti. A peníze se na něj sbíraly podobně jako na Národní divadlo, přispěl prý i prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

95. výročí otevření Štefánikovy hvězdárny

„Náš dalekohled měl sedm sourozenců a dneska je už jediný v provozu. Je to skutečně ukázka nádherné a romantické doby mosazné astronomie,“ dodává Prosecký.

Největší dalekohled na Moravě. Vědci z Masarykovy univerzity ho můžou ovládat na dálku

Číst článek

Přístroj tady od roku 1930 funguje jako hlavní dalekohled. Od té doby byl v provozu v podstatě nepřetržitě. Po skoro sto letech provozu ho proto hvězdárna před dvěma lety poslala na renovaci do německé Jeny.

Dalekohled slouží k pozorování spíše jasnějších objektů na obloze. To znamená, že přes den můžeme pozorovat hlavně Slunce a přes speciální filtry i třeba výbuchy žhavého slunečního plazmatu.

„V noci je to Měsíc, planety, případně nějaké hvězdné soustavy, vícenásobné hvězdy, hvězdokupy, ideální pro takovýto dalekohled,“ vysvětluje Jakub Rozehnal, ředitel organizace Planetum.

Návštěvníci si budou moct vesmír dalekohledem prohlédnout od 4. května. Je to symbolické datum, přímo v den 105. výročí tragické smrti zakladatele československého státu Milana Rastislava Štefánika a zároveň 95. výročí otevření Štefánikovy hvězdárny pro veřejnost.

Poslechněte si celou reportáž z přesunu dalekohledu.

Karolína Burdová,

Přečtěte celý článek