USA zvažují bojkot olympiády

1 týden starý 8

„Určitě to chceme probrat,” reagoval Price na otázku ohledně možného bojkotu olympiády. „Koordinovaný přístup není pouze v našem zájmu, ale také v zájmu našich spojenců a partnerů,” dodal mluvčí americké diplomacie.

V průběhu dne někteří zástupci ministerstva tyto výroky mírnili s vysvětlením, že bojkot zatím není na pořadu dne. „Naše stanovisko k olympiádě v roce 2022 zatím zůstává nezměněno,” uvedl zdroj stanice CNBC. To pak potvrdil na Twitteru i samotný Price.

As I said, we don’t have any announcement regarding the Beijing Olympics. 2022 remains a ways off, but we will continue to consult closely with allies and partners to define our common concerns and establish our shared approach to the PRC.

— Ned Price (@StateDeptSpox) April 6, 2021

Tvrdá rétorika vůči Číně

Úterní vyjádření mluvčího ministerstva nicméně naznačuje, že má administrativa nového prezidenta Joea Bidena v úmyslu pokračovat v tvrdém postoji a ostré rétorice vůči Číně. Ministr zahraničí Antony Blinken před pár týdny Peking varoval, že se s jeho agresivním přístupem nehodlá smířit.

„Čína využívá nátlaku a agrese k systematickému narušování autonomie v Hongkongu, podkopávání demokracie na Tchaj-wanu, porušování lidských práv v Sin-ťiangu a Tibetu a k uplatňování nároků v Jihočínském moři, které porušují mezinárodní právo,” řekl Blinken.

Místo sportovců disidenti

Návrhy o bojkotu her ale nezaznívají pouze od zástupců Demokratické strany, nýbrž i od opozice. Minulý měsíc vyzval k ekonomickým sankcím a zrušení americké delegace na olympiádě například republikánský senátor Mitt Romney. Podle něj by měla Amerika do Číny vyslat jako své zástupce čínské disidenty a členy perzekuovaných etnických menšin.

Více než 160 lidskoprávních organizací požádalo v září minulého roku Mezinárodní olympijský výbor, aby pořadatelství Číně odebral. Řada již ohlášených sponzorů olympiády teď čelí společenskému tlaku, aby nadcházející hry v Číně nefinancovala.

Dá se nyní očekávat, že se Čína pokusí takové firmy, zejména ty americké, nějakým způsobem potrestat tak, jako tomu bylo v případě oděvních značek, jež kritizovaly nucenou práci Ujgurů, kteří v provincii Sin-ťiang sbírají bavlnu.

OSN: Nucená práce, sterilizace

V Sin-ťinagu je v převýchovných táborech asi milion muslimů ujgurského původu. Podle aktivistů a zprávy OSN tam musejí nuceně pracovat, jsou mučeni a sterilizováni. Čína to popírá. Uvedla, že se v lágrech jen lidé přecvičují na nová zaměstnání a že tato zařízení jsou potřeba pro boj s terorismem.

Čínské verzi nevěřil například bývalý americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který ještě před odchodem z funkce označil podmínky v těchto táborech za „genocidu”. Zanedlouho se k němu přidal kanadský parlament.

V březnu pak USA, Kanada, Británie a Evropská unie uvalily sankce na čínské představitele zodpovědné za zacházení s Ujgury. Čína reagovala odvetnými sankcemi.

Zdroj