Ústavní soud po více než třech letech zamítl návrh na zrušení části zákona. Urychluje klíčové stavby

4 měsíce starý 95

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části liniového zákona, tedy normy, která urychluje klíčové stavby dopravní, energetické a elektronické infrastruktury. Podle skupiny senátorů, která se na soud obrátila v roce 2018, zákon odporuje ústavnímu pořádku. Pro konkrétní stavby zavádí jiný režim než pro ostatní, navíc podle neúspěšného senátorského návrhu nepřiměřeně zasahuje do práv vlastníků, například usnadňuje vyvlastňování.

Brno 11:20 29. března 2022

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části liniového zákona, tedy normy, která urychluje klíčové stavby dopravní, energetické a elektronické infrastruktury (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Ve všech částech návrhu jsou dosti závažné argumenty, nicméně z hlediska převažujícího veřejného zájmu na budování takových staveb, i z hlediska plnění našich závazků v rámci členství v Evropské unii, je tento zákon ústavně konformní,“ řekl novinářům soudce zpravodaj Jan Filip.

„Je to určitý posun. ÚS dal najevo, že bude více garantovat veřejný zájem než ochranu práva vlastnického,“ reagoval advokát skupiny senátorů Stanislav Balík, sám bývalý ústavní soudce.

Ústavní soud se zákonem zabýval 3,5 roku, nakonec žádné škrty neprovedl. Není prý v jeho kompetencích, aby přezkoumával výběr klíčových infrastrukturních staveb, nenašel ani jiný důvod k zásahu.

Příprava dopravních staveb se zrychlí, schválila sněmovna. Nyní trvá až 13 let

Číst článek

Původního soudce zpravodaje Davida Uhlíře nahradil již zmíněný Filip. „Byl to jeden z nejdůležitějších návrhů, které soud v posledních letech dostal. Týká se zásadních otázek rozvoje celého státu. Navíc v průběhu řízení se zákon dvakrát měnil,“ řekl Filip.

Senátorský návrh směřoval v prvé řadě proti příloze zákona, která vyjmenovává konkrétní stavby. „Je evidentní, že výběr tzv. nejvýznamnějších staveb byl proveden bez stanovení jakýchkoliv objektivních kritérií, včetně časového hlediska,“ stálo v návrhu 18 senátorů z různých klubů, za které jednala Jitka Seitlová (KDU-ČSL).

Na seznamu jsou všechny dálnice včetně Pražského okruhu, řada silnic první třídy a železničních tratí, dále plavební stupně Děčín a Přelouč, nová vzletová a přistávací dráha na Letišti Václava Havla, nové jaderné zdroje v Temelíně a Dukovanech, šest vodních děl a také vybraná elektroenergetická nebo plynárenská vedení.

Stát může stavět dálnici před ukončením sporu o ceně pozemků. Zeman podepsal novelu zákona

Číst článek

Cílem zákonné úpravy bylo podle důvodové zprávy „zefektivnění procesu povolovacího řízení k nejvýznamnějším stavbám dopravní infrastruktury se současným zachováním adekvátní možnosti obhájit své zájmy všem dotčeným subjektům“.

Podle senátorů by však zákony měly platit obecně, nikoliv specificky pro vybrané stavby.

Z konkrétních ustanovení kritizovali senátoři například to, že vyvlastňovací úřad může vydat mezitímní rozhodnutí, proti kterému se nelze odvolat. Ve správním řízení při tom jinak platí princip dvou instancí.

Další ustanovení říká, že vlastníci musí na svých pozemcích umožnit měření a průzkumné práce v rámci přípravy klíčových staveb, a to ještě před zahájením řízení o umístění nebo povolení stavby.

ČTK

Zdroj