Ústavní soud se bude zabývat dohodou o Turówu. Stížnost podali lidé z blízké obce

3 měsíce starý 42

„Vláda porušila povinnost chránit občany svého státu a dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a chránit životní prostředí,“ napsali v úvodu stížnosti její spoluautoři Milan Starec, Daniel Gabryš a Zuzana Pechová, kteří vlastní majetek v obci Uhelná na Liberecku. Ta je spolu se sousedními Václavicemi na české straně polskému hnědouhelnému dolu nejblíže.

Stěžovatelé namítají, že kvůli těžbě a odčerpávání vody odtéká z jejich pozemků velké množství podzemní vody. To podle nich způsobí, že v roce 2026 nebudou moci odebírat z obecního vrtu žádnou vodu. „Ztráta vody z pozemků stěžovatelů povede ke snížení hodnoty jejich majetku, neboť ztratí přístup k vodě,“ upozornili s tím, že z podzemních zdrojů čerpají všechnu pitnou i užitkovou vodu.

Odtoku podle nich nezabrání ani budovaná podzemní bariéra. „Podle dohody bude vyhodnoceno, zda voda neprotéká skrz podzemní stěnu. Žádným způsobem ale není ošetřeno, aby voda stěnu neobtékala, nepodtékala a podobně. Podle dostupných dat však nyní právě k tomu dochází,“ argumentují obyvatelé ve stížnosti, kterou má ČT k dispozici.

Za nedostatečná považují i opatření, která Česko s Polskem v dohodě vyjednalo. Nové monitorovací vrty jsou podle nich jen informační a případné omezení těžby se odvíjí od poklesu vody ve vrstvě, odkud jí neodtéká nejvíce. Vadí jim i to, že Česko se zavázalo nepodat na Polsko kvůli dolu další žalobu. „Vláda podpisem dohody nejenže nezabránila vzniku dalších škod na majetku stěžovatelů, ale naopak znemožnila, aby kabinet v současnosti i v budoucnu mohl těmto škodám bránit,“ tvrdí.

Ústavní soud tak má podle stěžovatelů rozhodnout, že dohoda porušuje jejich ústavní práva na ochranu vlastnictví a na příznivé životní prostředí. České vládě by pak měl podle nich nařídit, aby své nezákonné rozhodnutí napravila.

Opozice kritizovala výši kompenzací i výpovědní lhůtu

Spory s Polskem o těžbě v Dole Turów trvaly šest let. Polsko předloni povolilo rozšíření těžby bez ohledu na námitky české strany. Ta se kvůli tomu obrátila na Soudní dvůr EU, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. Země to ale odmítla. Soudní dvůr jí následně v září vyměřil pokutu půl milionu eur denně, generální advokát dvora pak v únoru dal Česku za pravdu.

Ve stejný den český premiér Petr Fiala (ODS) a jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki podepsali mezistátní dohodu o řešení vlivu těžby. Polsko už na základě ní poslalo Česku 45 milionů eur a zavázalo se k několika opatřením – například k tomu, že nerozšíří těžbu k tuzemským hranicím. Česká vláda poté stáhla českou žalobu u Soudního dvora Evropské unie.

Smlouvu kritizovaly ekologické organizace i opozice, které vadila výše kompenzací i to, že smlouvu lze vypovědět už po pěti letech. Politici kritizovali také to, že vláda údajně schválila smlouvu tajně. Netransparentnost vytkli vládě rovněž koaliční Piráti, kteří se proti dohodě postavili na začátku března ve stranickém hlasování.

Zdroj