4 měsíce starý
13
Brno - V Brně v sobotu lidé měli možnost zdarma nahlédnout dovnitř Vily Engelsmann. Součástí dvoudenního festivalu Open House Brno byla stavba poprvé. Rozsáhlou vilu s nápisem První brněnská strojírna v rušné ulici Hlinky nelze přehlédnout. Stavba vznikla ve 30. letech 20. století, kdy v brněnské architektonické tvorbě již dominoval funkcionalismus. Díky konzervativnímu stylu je vila patřící takřka zapomenutému průmyslníkovi a sběrateli umění Felixovi Engelsmannovi v Brně unikátem.
Felix Engelsmann se narodil v roce 1885 v Brně. Po vzniku Československa se začal naplno věnovat řízení otcovy firmy na výrobu vlněného zboží, která vyvážela zboží i do zahraničí. Továrník patřil mezi vlivné brněnské podnikatele a jako takový měl zájem o lokalitu na Hlinkách, kde již vily bohatých rodin stály. Od roku 1921 proto postupně skupoval tři vedle sebe stojící domy. "Svědčí to o promyšleném záměru Engelsmanna vystavět si zde nové a velkorysé bydlení, které by v ulici dokázalo úspěšně konkurovat starším vilovým stavbám ostatních brněnských podnikatelů, zejména v oblasti textilnictví, jako byly rodiny Offermann, Hecht, Löw-Beer nebo Bloch," popsal průvodce a znalec brněnské architektury Michal Doležel.
Stavba začala vznikat v roce 1931 a hotová byla o rok později. Podle Doležela se dodnes neví, kdo je jejím autorem. "Mohl to být některý z konzervativních architektů, kteří v Československu projektovali stavby pro náročnější klienty, jako byli například architekti Max Spielmann nebo Paul Brockardt," poznamenal Doležel. Díky svému konzervativnímu stylu vila působila spíše jako z 19. století než jako stavba dokonce mladší než funkcionalistická Vila Tugendhat. O to víc také kontrastovala s moderním výstavištěm, které vzniklo o několik let dříve naproti Engelsmannovu domu.
Vila byla uvnitř rozdělena na tři celky. První sloužil jako servisní zázemí, kde byl také byt pro řidiče nebo pokoj zahradníka. V prostřední části se nachází reprezentativní vestibul a společenské prostory. V posledním celku, situovaném v křídle do zahrady, byly dvě ložnice se samostatnými koupelnami a snídaňová místnost. Engelsmannovi dům obývali jen do roku 1939, kdy jako židé v březnu odjeli před nacisty do Velké Británie.
"Vzali si jen to nejnutnější a mobiliář vily byl za války zřejmě rozkraden. Jak to tady vypadalo dříve, víme jen z fotografií gestapa. Je patrné, že interiér vily byl opatřen starožitným nábytkem a cennými uměleckými předměty, zejména výtvarným uměním. Dnešní nábytek je z poválečné doby. Stejně jako zlaté štukování v pánském a hudebním salonku, díky kterému obě místnosti působí velmi historizujícím dojmem," popsal Doležel.
Gestapo objekt zabavilo a později bezplatně věnovalo německé policii. Po skončení války Engelsmann o svůj majetek v Brně nejevil zájem a jeho dům připadl státu. V roce 1958, osm let po Engelsmannově smrti, vlastnické právo přešlo na První brněnskou strojírnu, závod Klementa Gottwalda.
Vila Engelsmann patří k asi deseti velkým vilám bývalých průmyslníků v Brně. Stejně jako mnohé další nenavazuje na dobu svého vzniku a není v majetku původních rodin. V roce 2020 vilu z dědictví získala Petra Dovala a její dva sourozenci. Rodina využívá část vily, kde byly ložnice původních majitelů, ale celoročně tam ani kvůli nákladům na vytápění bydlet nelze. Objekt rodina pronajímá pro různé akce, jako jsou svatby, koncerty nebo vernisáže.
