V Brně otevřeli Knihovnu Milana Kundery. Spisovatel se tak symbolicky vrací do rodného města

Cílem a smyslem Knihovny Milana Kundery je zpřístupnit ucelený soubor knih a dokumentů badatelům i dalším zájemcům. Knihovna má hodnotu nejenom materiální, ale především symbolickou. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) při svém projevu přečetl, jak se z pocitů z přesunu knihovny z Paříže do Brna vyznala Kunderova manželka Věra. Její manžel se tímto podle ní vrací do svého rodného města, na které se steskem myslí po celou dobu, co pobývá ve Francii.

Kundera emigroval v roce 1975, komunistický režim ho o čtyři roky později zbavil československého občanství a až v roce 2019 mu bylo vráceno české občanství. Právě díky jeho manželce mohla v Brně knihovna vzniknout. „Je autorkou nejen této skvělé myšlenky, ale také s mimořádnou pílí a nasazením dávala celý soubor dohromady a pomáhala s přípravou převozu,“ řekl ředitel Moravské zemské knihovny (MZK) Tomáš Kubíček.

Knihovna dar rozšířila o další publikace

Instituce dar rozšířila o další knižní publikace jak Kunderových textů, tak textů, které reflektují jeho tvorbu. Díky smlouvě s manželi Kunderovými a správci autorských práv se bude fond obohacovat dále o nová vydání Kunderových knih, což znamená jednu až dvě nové publikace týdně. Čtenáři a badatelé si budou moct fond knihovny vypůjčit prezenčně.

Listinný materiál se bude postupně skenovat, aby bylo možné jej studovat v elektronické podobě. V knihovně budou také počítače s audioverzemi jeho děl v češtině, francouzštině, angličtině a němčině. Další počítače umožní studovat digitalizovaná díla, mezi nimž jsou zejména výtisky s autorskými korekturami. Postupně se bude digitalizovat také archivní materiál, v němž je například korespondence s režiséry Federicem Fellinim a Françoisem Truffautem a s dramatikem, výtvarníkem a filmařem Fernandem Arrabalem.

Místo setkávání a kulturní program

Knihovna Milana Kundery má sloužit i jako místo setkávání s kulturním programem, který bude zaměřený na literární i společenská témata. Skladbu programu určuje Dramaturgická rada Knihovny Milana Kundery, kterou tvoří významné osobnosti evropského literárního či kulturního života.

Milan Kundera napsal za svůj život řadu románů, povídek a esejů, mezi nejznámější patří v českém prostředí například Žert, Směšné lásky či Nesnesitelná lehkost bytí. Patří ke generaci, která vstoupila do literárního života krátce po roce 1948 po komunistickém převratu. Od poloviny 50. let do začátku 60. let byl prorežimním autorem, byl členem KSČ. Po roce 1968 se ocitl v nemilosti normalizační moci a zvolil s manželkou emigraci.

Do vlasti se po roce 1989 nevrátil a zůstal ve Francii. Některé jeho životní události jsou dodnes ne zcela objasněné, protože neposkytuje rozhovory a o minulosti mlčí. I proto vzbudil kontroverzi neautorizovaný životopis, který vydal v roce 2020 Jan Novák. Dotýká se totiž některých bolavých míst Kunderovy minulosti.