V Černé Hoře volí prezidenta, dlouholetého vůdce Djukanoviče může porazit politický nováček

Milatović v prvním kole 19. března skončil druhý s 29 procenty hlasů. Hned poté mu ale vyjádřili podporu třetí a čtvrtý kandidát v pořadí, a podle matematických prognóz by tak mohl počítat s podporou přibližně šedesáti procent voličů. Djukanović v prvním kole získal 35 procent hlasů.

Djukanović je hlavním architektem obnovy černohorské nezávislosti v roce 2006, jakož i vstupu země do NATO o jedenáct let později. Vstupu do NATO předcházel zmařený pokus o puč, z něhož černohorská vláda obvinila ruské agenty a srbské nacionalisty.

Tři dekády trvající Djukanovičova politická hegemonie v Černé Hoře, poznamenaná mimo jiné korupčními skandály, skončila po parlamentních volbách v roce 2020, v nichž většinově prosrbská nesourodá koalice poslala jeho Demokratickou stranu socialistů (DPS) do opozice. DPS od té doby utrpěla několik volebních neúspěchů na regionální úrovni, včetně metropole Podgorice.

V hlasování se tak rozhodne nejen o politické budoucnosti Djukanoviče, ale také jeho strany DPS, která bude v parlamentních volbách plánovaných na 11. června usilovat o návrat k moci. Podle analytiků se jí to stěží může podařit, pokud její lídr v neděli neobhájí prezidentský mandát.

Milatović je provropský i prosrbský

Šestatřicetiletý Milatović je na rozdíl od Djukanoviče spíše politickým nováčkem. Do politiky vstoupil před třemi lety, když se po vítězství opozice stal ministrem hospodářství. Prezidentskou kandidaturu ohlásil jen několik týdnů před volbami v reakci na rozhodnutí černohorských úřadů, které kvůli dvojímu občanství vyřadily z volebního klání šéfa jeho proevropské strany Evropa teď Milojka Spajiče.

Ekonom Milatović se vzdělával mimo jiné ve Spojených státech a má magisterský titul z britské Oxfordské univerzity, pracoval v německé Deutsche bank a Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD).

Během jeho vládního angažmá mu kritici vyčítali populismus, když v rámci daňové reformy zrušil povinné příspěvky zdravotního pojištění. Významně tím vzrostla průměrná mzda, zdravotnictví se však potýká s vysokými deficity. Rozpočtové problémy může podle kritiků způsobit také jím prosazené výrazné zvýšení důchodů.

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu podpořil Milatović stanoviska NATO a jeho deklarovaným cílem je urychlení přístupových jednání s Evropskou unií. Zároveň je Milatović stoupencem zlepšení vztahů se Srbskem, s nímž Černá Hora do roku 2006 tvořila jeden stát. Djukanović oproti tomu varuje před „velkosrbským nacionalismem“ v nejvyšších patrech srbské politiky a odmítá jakékoliv zásahy Bělehradu do vnitřních záležitostí Černé Hory.