V Česku chybí 300 tisíc řemeslníků. Výroba chleba závisí na cizincích

Bez známosti je to problém. Kdo potřebuje na zednické či jiné práce na stavbě dobrého fachmana, musí si počkat. „Kvalitní zedník má zakázky na 24 až 36 měsíců dopředu. Mezi tím bere jen malé opravy v technologických pauzách,“ řekl Deníku předseda Cechu zedníků Drahoslav Matonoha.

Přestože nemají nouzi o práci a mohou si říkat o pěkné peníze za zakázku, u řady tradičních řemesel je stále zoufalejší nedostatek lidí. Podle odborníků může v Česku chybět až 300 tisíc řemeslníků. „Největší nouze je o zedníky, klempíře, pokrývače,“ vyjmenovala ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.

Podle Matonohy například počty zedníků setrvale klesají z důvodů věkových i zdravotních. Odcházející nemají dostatek nástupců. „Studium maturitou či vyučením končí kolem pěti tisíc zedníků ročně, ale někteří z nich jdou na vysokou školu a další volí jiný typ práce,“ vysvětlil.

Někteří mladíci si totiž nechtějí vyšlapat cestu k lepším výdělkům a volí zaměstnání, kde dostanou zajímavé peníze hned, například za volantem kamionu. Přitom rčení řemeslo má zlaté dno kvůli poptávce platí víc než kdy jindy. Ne však vždycky. „Kvalitní a zkušený soukromý zedník si ve větších městech vydělá minimálně 50 tisíc měsíčně. Zaměstnanci mohou mít i výrazně méně, naproti tomu specialisté na určité činnosti naopak i výrazně více,“ upřesnil Matonoha.

Automobilky jako silná konkurence

Z dalších tradičních profesí je velký problém u pekařů, kde má chybět až pětina zaměstnanců. Pekárenský průmysl trápí nedostatek pekařů i pomocného personálu dlouhodobě, v posledních letech se situace ještě zhoršuje. „Segment zaměstnává zhruba 25 tisíc lidí, ale v pekárnách chybí tři až pět tisíc pracovníků,“ upozornil ředitel Svazu pekařů a cukrářů v ČR Bohuslav Hlavatý.

Zmínil obří regionální rozdíly. „Extrémní problém je to pro pekárny v blízkosti velkých výrobních firem, zejména automobilových, jako je Škoda v Mladé Boleslavi nebo východních Čechách, případně Hyundai v Nošovicích. Tyto výrobní závody jsou schopny vysát spoustu pracovníků ze širokého okolí za takových platových podmínek, které jsou pro pekárny naprosto nedosažitelné,“ poukázal Hlavatý.

Podle něj je průměrná mzda pekaře 32 200 korun. K tomu jde o fyzicky náročnou práci, zájemce odrazuje i práce o víkendech a časné ranní vstávání. Špatné vyhlídky potvrzuje současný stav učňů. Ve třech ročnících učebního oboru pekař je 650 učňů oproti asi 10 tisícům cukrářů. „Každý rok ukončí učňovské zkoušky v Česku jen 50 pekařů. Z nich nastoupí do praxe dvě třetiny. Přitom potřebujeme každý rok minimálně 300 až 500 absolventů,“ spočítal Hlavatý.

Poslední dva roky se sice hlásí více zájemců, podle něj to však může být ovlivněno aktuálně silnými ročníky. Zda nastoupí i do praxe, se ukáže za dva roky. Obor tak zachraňují cizinci. „Zahraniční pracovníci tvoří téměř dvacet procent. Můžeme říci, že výroba chleba v Česku závisí na cizincích a brigádnících,“ dodal Hlavatý.

Dlouhodobý je i nedostatek kuchařů, kuchařek a dalších pracovníků v gastronomii. „Poptávka je enormní. Dokonce jsou podniky, které kvůli chybějícím pracovníkům omezují otevírací dobu nebo ukončují provoz. Nejsnáze se hledají pracovníci asi v Praze. Ale záleží na typu podniku,“ popsal manažer Asociace kuchařů Tomáš Popp. Jak doplnil, segment hotelnictví a gastronomických provozů se bez zahraničních pracovníků neobejde.

Konec papírování po večerech?

Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček nedávno na akci CzechSkills v Brně poznamenal, že nové technologie kvalitní řemeslníky nenahradí. „Budoucnost naší ekonomiky vždy stála, stojí a bude stát z dominantní míry na šikovných českých rukách a hlavách s technickým myšlením. Umělá inteligence plně ruce nenahradí,“ míní Zajíček.

Přesto technologie může pomoci. Podle ředitele společnosti Brilo Tomáše Kocifaje se s příchodem umělé inteligence otevírá nová éra, ve které řemeslníci mohou efektivněji využívat svůj čas. „Místo dlouhých hodin strávených administrativou může například pomocí hlasového asistenta diktovat faktury, připravovat nabídky nebo odesílat dokumenty, zatímco je na cestě k další zakázce. Tato úroveň digitalizace by mohla znatelně snížit administrativní zátěž a umožnit řemeslníkům věnovat se plně své práci,“ tvrdí s tím, že nové generace odrazuje od oborů mimo jiné vidina hodin papírování po večerech.

Podle zprávy poradenské společnosti BCG bude například nedostatek řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví v Česku nejvýraznější začátkem příštího desetiletí. Do roku 2030 jich má podle odhadů chybět až 53 tisíc, což je téměř dvojnásobek počtu chybějících pracovníků ve druhé nejvíce nedostatkové profesi – kuchařů.