V Česku dramaticky ubylo běžných viróz, chřipka zmizela. Může to být i špatná zpráva

5 měsíce starý 13

V Česku dramaticky ubylo běžných viróz, chřipka zmizela. Může to být i špatná zpráva

Na základě dat Státního zdravotního ústavu došlo tento rok v rámci celého evropského regionu k poklesu potvrzených případů chřipky téměř o 99,8 procenta v porovnání s předchozím rokem. Ačkoli je její průběh každou sezonu jiný, letošní téměř nulový výskyt je podle odborníků nevídaný. Vliv na to mají hlavně roušky, zvýšená hygiena a omezení přímého kontaktu.

"Chřipka se šíří stejně jako covid-19, jen je méně nakažlivá, takže všechna protiepidemická opatření fungují i na ni. Tak to bylo po celém světě, i na jižní polokouli, kde je chřipková sezona v době, kdy je u nás léto," vysvětluje imunolog Václav Hořejší. 

Podle vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních onemocnění ze Státního zdravotního ústavu Jana Kynčla mají ale opatření uplatňovaná proti šíření epidemie koronaviru podobný vliv i na výskyt mnoha dalších infekčních nemocí, a to především těch, které se přenášejí kapénkami. Upozorňuje ale, že nedochází k jejich vymýcení, pouze k dočasnému poklesu. 

"Za rok 2020 jsme vypozorovali nižší výskyt například planých neštovic nebo spalniček, z doslechu také víme, že bylo i méně případů angín," uvádí Kynčl. 

K největšímu poklesu došlo u planých neštovic, střevní chřipky nebo spalniček

Právě počet případů planých neštovic klesl v porovnání s obdobím ledna a února loňského roku o více než polovinu, a to z 8085 případů na pouhých 2160 nakažených. Za stejné období ubylo také pacientů s virovou střevní infekcí, kterých bylo tento rok zaznamenáno pouze 251. V zimním období roku 2020 takzvanou střevní chřipkou onemocnělo 1741 lidí. Spalničkami se pak letos v zimě nenakazil nikdo, oproti například roku 2019, kdy bylo pacientů 171. 

Kynčl hovoří ale také o opačném efektu například u klíšťové encefalitidy, které bylo v loňském roce evidováno o 10 procent případů více. "V tomto případě se na vyšších počtech uplatňuje především skutečnost, že jsme méně cestovali do zahraničí a loňské léto poskytovalo pro klíšťata optimální podmínky," vysvětluje.

Poklesu nemocí si ve svých ordinacích všimli i praktičtí lékaři, podle kterých došlo k úbytku také běžných viróz, které způsobují hlavně infekce dýchacích cest. "Je ryzí vzácností, když má pacient typické příznaky virózy a současně nejde o covid-19," komentuje vývoj posledního roku místopředseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šubrt. 

Roušky a rozestupy jsou pouze jedním z důvodů

Podle praktiků jde hlavně o pokles výskytu chorob, které jsou přenosné mezi lidmi a nejvíce je trápí právě v zimním období. Jako hlavní důvod považují velké snížení sociálních kontaktů a nošení roušek. 

Další z důvodů, které často uvádějí, je, že dětí nechodí do škol. "Hlavně dětští lékaři mluví o výrazném snížení běžných virových onemocnění oproti normálu, kdy děti chodí do školy, obvykle si viry mezi sebou vyměňují a přenášejí je na rodiče," říká praktická lékařka Ludmila Bezdíčková z Prahy. 

Potvrzuje to i místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Jana Kulhánková, která mluví o stejném poklesu také u nejmladší věkové skupiny, díky kterému se pak virózy tak nepřenáší na starší. "Skutečně v našich ordinacích zaznamenáváme výrazné snížení frekvence běžných respiračních onemocnění, se kterými se jinak u dětí v zimní a jarní sezoně potkáváme. Týká se to například rýmy, kašle, kataru horních cest dýchacích, zánětů středouší a podobných infekcí," vyjmenovává. 

Dosvědčuje dále i nižší výskyt planých neštovic. "Tato onemocnění se šíří především v dětských kolektivech a vzhledem k tomu, že se již řadu týdnů děti setkávají velmi omezeně, k přenosům dochází velmi málo," vysvětluje Kulhánková. 

V ordinacích praktických lékařů se tak neschází tolik pacientů co běžně. "Bývalo zvykem, že touhle roční dobou sedělo v čekárně třeba deset až patnáct lidí, a teď tam není nikdo. Lidé si opravdu odvykli chodit do ordinace," popisuje pražská lékařka lékařka Ludmila Bezdíčková. 

Lidé s návštěvou lékaře otálejí. Často tak ale nepoznají, kdy už je zle

Podle lékařky Sylvie Špitálníkové lidé kvůli obavám z infekce covid-19 mnohem více zvažují, zda ordinace navštíví. Ačkoli většina praktiků prázdnější čekárny vítá, jelikož podle nich lidé byli zvyklí k lékaři chodit s každou banalitou, může to mít i negativní efekt, kdy pacienti naopak nemusí poznat, kdy už je situace vážná.

Podle Petra Šubrta ze Sdružení praktických lékařů s sebou tento problém nese riziko takzvané pozdní diagnózy. Lidé totiž otálejí s řešením problémů, které by za běžné situace řešili dříve. Dále se na opožděné péči podílí také dlouhé objednací doby u specializované, zejména nemocniční péče a odkládání plánovaných operací. 

Nejedná se ale podle něj o zanedbání péče, právě kvůli současné vytíženosti českého zdravotnického systému. Ačkoli se tak může zdát, že mají praktici méně práce, opak je pravda. Je to totiž násobně kompenzováno prací, vztahující se k epidemii koronaviru. 

"Jsme přetížení, u nás v ordinaci ošetřujeme jak nemocné s covidem, tak pacienty s chronickým onemocněním a v některých případech suplujeme do určité míry i péči specialistů, která teď není možná," dodává lékařka Bezdíčková.

Zdroj