V ČR vzrůstá počet lidí s poruchami příjmu potravy, hlavně mezi dospívajícími

2 měsíce starý 11

foto Ilustrační foto - Modelka, anorexie.

Praha - V Česku se loni s poruchami příjmu potravy léčilo v ambulancích i při hospitalizacích celkem 5167 lidí, za deset let jejich počet vzrostl asi o 15 procent. Nejvíce se zvýšil počet pacientů mezi dospívajícími ve věku 15 až 17 let. Loni se jich léčilo 1093, což je o 89 procent více než před deseti lety. O více než polovinu také vzrostl počet dětí do 14 let, které mají poruchy příjmu potravy. Většinu pacientů, a to 87 procent, loni tvořily ženy a dívky. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

"Statistické údaje ukazují postupný významný nárůst během celého posledního desetiletí. V období covidové epidemie v klinické praxi vidíme opravdu veliký nárůst žádostí o léčbu," napsala ČTK Hana Papežová, která je vedoucí lékařkou Centra pro léčbu poruch příjmu potravy na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Od roku 2015 každoročně přibývá zhruba mezi 2140 a 2450 případy ročně. Loni to bylo 2323 nových pacientů, meziročně asi o 40 méně. Někteří pediatři ale mluví o tom, že ve svých ordinacích v době covidové epidemie vídali děti s poruchami příjmu potravy častěji než před epidemií. Kapacita specializovaných lůžkových zařízení byla v době covidu pro tyto pacienty podle Papežové snížena.

"I když statistická data, která máme k dispozici z veřejného zdravotního pojištění, nesvědčí pro výrazný nárůst nových případů poruch příjmu potravy v době covidových epidemiologických opatření, v každodenní klinické praxi tento nárůst je alarmující zvláště u dětí a adolescentů, kteří vyhledávají intervence u nestátních zdravotnických zařízení a neziskových organizací i alternativní přístupy," konstatovala Papežová, která působí také v neziskové organizaci E-clinic. V E-clinic organizují preventivní programy pro předškolní a školní děti. Zaměřují se na zvládání stresu, schopnost komunikovat problémy, zvládat negativní emoce, což jsou podle Papežové faktory, které ovlivňují i riziko vzniku poruch příjmu potravy. V době epidemie také vydávali návody pro rizikové skupiny i rodinné příslušníky, jak zvládnout sociální izolaci a zvýšenou životní nejistotu.

V důsledku sociální izolace především mladí lidé trávili během epidemie hodně času na sociálních sítích. Podle Papežové jsou ale některé sítě nebezpečné a často otevřeně pro-anorektické. Rizikové mohou být i aplikace, které sledují pohybovou aktivitu. Dospívající si do nich podle lékařky mohou nastavit nezdravé nízké kalorické cíle či vysoké sportovní výkony. "Sociální izolace během epidemie výrazně přispěla k užívání těchto rizikových nových technologií," konstatovala Papežová. Epidemie podle Papežové byla složitá i pro stávající pacienty, při online sezeních si totiž více uvědomovali pozornost věnovanou zevnějšku. Podle studie téměř u 38 procent pacientů došlo ke zhoršení poruchy příjmu potravy a nárůstu dalších příznaků, hlavně sebepoškozování. Podle zahraničních dat se zcela vyléčí asi 70 procent žen s anorexií a 60 procent žen s bulimií či jinými formami poruch příjmu potravy.

Z celkového počtu 2323 nových případů v loňském roce jich 1007 připadá na anorexii, která je často spojená s nezdravou posedlostí zdravou výživou, takzvanou ortorexií. Loni se s anorexií léčilo 2327 lidí, za deset let počet vzrostl o více než třetinu. Ortorexie je podle Papežové nyní na vzestupu, i když v obecné populaci je nejčastější skrývané psychogenní přejídání a jiné atypické formy poruch příjmu potravy.

Kvůli některé z poruch příjmu potravy skončilo loni v nemocnicích 606 lidí, asi o třetinu více než před deseti lety. Výrazně za poslední desetiletí vzrostly hospitalizace u dětí do 14 let a dospívajících mezi 15 a 17 let.

Ve zprávách Americké akademie pro poruchy příjmu potravy (AED) se podle Papežové mluví o tom, že poruchy příjmu potravy vznikají v každém věku, každém sociálním prostředí i všude po světě. Odborníci proto každoročně sdílejí své zkušenosti v rámci Světového dne poruch příjmu potravy, který připadá na 2. června.

Počet lidí, kteří se léčili s poruchami příjmu potravy v letech 2010 až 2020:

Rok Celkem Muži Ženy
2010 4 512 592 3 920
2011 4 484 580 3 904
2012 4 502 595 3 907
2013 4 562 572 3 990
2014 4 748 642 4 106
2015 4 796 692 4 104
2016 4 695 674 4 021
2017 4 892 682 4 210
2018 5 094 651 4 443
2019 5 157 652 4 505
2020 5 167 690 4 477

Počet hospitalizací pro poruchy příjmu potravy v letech 2010 až 2020:

Rok Počet hospitalizací Počet pacientů
2010 599 458
2011 632 485
2012 597 462
2013 658 523
2014 767 545
2015 776 555
2016 780 547
2017 867 627
2018 838 620
2019 892 655
2020 875 606

Zdroj: ÚZIS

Zdroj