V demokracii máme právo na hloupost, míní Kartous. Dezinformace ale posouvají debatu mimo realitu

před 4 týdny 86

Boj s dezinformacemi je podle vlády její priorita. „Přesto už se koalici nic zásadního v posledním roce nepodaří,“ řekl k boji s dezinformacemi v pořadu Chyba sytému mluvčí Českých elfů a poradce ministra školství Bohumil Kartous. „Aktivita je nedostatečná a mimo záznam to přiznávají i někteří členové vlády. Chybí koordinace a politická vůle,“ uzavírá.

Chyba systému Praha 14:09 17. května 2024

Bohumil Kartous, mluvčí Českých elfů

Bohumil Kartous, mluvčí Českých elfů | Foto: Karolína Němcová, Vladimír Staněk | Zdroj: Český rozhlas

Někteří vládní politici podle něj nepochopili, že v posledních 20 letech nové technologie změnily náš svět k nepoznání a základní principy, jako je například svoboda slova, je potřeba nadále chránit, ale jinak než dříve.

Poslechněte si 31. díl podcastu Chyba systému

„Už StB dokázala v 80. letech ve svém slovníku velmi pregnantně definovat dezinformaci. Je to systematicky šířená a záměrně vytvořená manipulace, která má změnit či upevnit vaše hodnotové postoje a vést vás k nějakému rozhodnutí,“ vysvětluje.

Ve srovnání s 80. lety se dnes dezinformace mohou masivně šířit a zahltit celou společnost: „V Maďarsku a na Slovensku se Orbánovi a Ficovi podařilo prostřednictvím dezinformací posunout politickou diskusi mimo realitu, což zpětně ohrožuje politický vývoj v těch zemích,“ dodává.

Fico nekomunikuje s kritickými deníky, mluví ale s konspiračními médii. Ty navštěvuje stále více Slováků

Číst článek

„Demokracie nepochybně znamená i právo na dezinformace, na hloupost. Můžu být příznivcem teorie ploché Země a nikdo mi to nemůže vyvracet. Jsem ten poslední, kdo by to chtěl. Ale v okamžiku, kdy z teorie ploché Země uděláte vlastně alternativní předmět do škol, dostáváte se do velkého nebezpečí, protože se posouváte mimo realitu,“ zdůrazňuje.

Podle komentátora Davida Klimeše vláda postupuje vpřed stylem pokus-omyl a objevily se i náznaky, že bude míchat strategickou komunikaci a potírání dezinformací s vlastní stranickou propagací. Stále také není legislativně upraveno blokování médií – jen zákonem může stát omezit svobodu projevu, pokud je to v zájmu veřejné bezpečnosti.

„Nejúspěšnější strategické komunikace jsou velmi konkrétní. Očkujte se nebo stáhněte topení, protože nemáme plyn a musíme šetřit. Když za státní peníze vylepíte Putina v pytli na mrtvoly, tak to není strategická komunikace, ale její devastace,“ uvádí.

Bypass problému

Novinářka Apolena Rychlíková namítá, že v Česku je debata o dezinformacích velmi zpolitizovaná. Novináři pak mají tendenci vykládat každé volby, v nichž zvítězí jimi nepreferovaná strana, jako důsledek dezinformačních kampaní, kterým podlehli méně vzdělaní voliči.

Ústavní soud odmítl stížnost spolků na blokaci ‚dezinformačních‘ webů, nešlo o zásah státu

Číst článek

Poukazuje přitom na minulý výzkum konspiračních teorií pro Český rozhlas. „Těm nejvíce konspiračním teoriím věří jen asi šest procent lidí. Mezi těmi, kdo dezinformace šíří, jsou i lidé informovaní a vzdělaní, kteří ovšem dojdou k jinému názoru, podmíněnému jinou životní zkušeností,“ míní.

Některé dezinformace podle ní dokonce šíří i vládní politici, například v debatách o Istanbulské úmluvě, stejnopohlavních manželstvích či klimatické krizi. Když navíc vláda začne určovat, co je a není dezinformace, vznikne tím precedens, kterým se budou řídit i budoucí garnitury, upozorňuje Rychlíková.

„Výzkum ukázal, že hlavní problém je upadající důvěra lidí ve stát a jeho instituce, která se zakládá na reálných zkušenostech,“ dodává s tím, že pravicová vláda se chce k vyrovnanějším rozpočtům proškrtat, ovšem fungující instituce a školství nabízející mimo jiné i kvalitní mediální vzdělání něco stojí.

Co jsou dezinformace a jak se jim bránit, se učí v údlické základní škole. Zapojují i rodiče a seniory

Číst článek

Kartous poznamenává, že až současná generace alfa dospěje k volebnímu právu, budou na ni cílit dezinformace zcela jiného druhu: „Z dlouhodobého hlediska je důležité nejenom vzdělávat, ale vychovávat. Bavíme se o hodnotovém založení, nikoliv o instrumentální schopnosti pohybovat se v informačním prostoru.“

V krátkodobém horizontu je pak prý zapotřebí zlepšit vymahatelnost platného práva, které už dnes umožňuje postihovat některé projevy, ale justice a orgány činné v trestním řízení se tomu vyhýbají, protože by to mohlo zahltit jejich kapacity.

„Žijeme v chybě systému, protože disrupce je tak rychlá, že se tomu systém nedokáže ve školství ani v justici dostatečně rychle přizpůsobit. Často si musíme pomoci bypassem – tím, co není zakotveno institucionálně, tedy daleko více aktivizovat občanskou společnost, aby si pomohla sama,“ dodává.

Politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 18. května po 11. hodině a v neděli 19. května po 18. hodině.

Karolína Koubová, ert

Přečtěte celý článek