před 1 týden
31
Podle oficiálních odhadů by Evropa potřebovala ode dneška do roku 2030 každoroční investice do ekonomiky ve výši 650 miliard eur a od roku 2040 dokonce 800 miliard eur. „Debaty ohledně vydání společných dluhopisů EU podobně, jako tomu bylo v roce 2021, byly jen otázkou času. Je pravda, že skrze tento nástroj by mělo být možné získat významné množství finančních prostředků za účelem investic do vybraných projektů. Právě třeba i v souladu se zelenou transformací. Rozložení ručení by dále mohlo řešit problém předlužených členských států EU, které budou mít problém na dluh financovat výše zmíněné investice na svém území. To se zřejmě ale nebude líbit v zemích, kde je přítomna větší fiskální zodpovědnost,“ řekl redakci Echo24 hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka.
Společná půjčka je také krokem směrem k větší rozpočtové federalizaci. „Společný dluh otevírá problémy morálního hazardu a udržení stability veřejných financí, kde riziko leží primárně u už v současné době předlužených zemí nejen na jihu Evropy. I z těchto důvodů s plánem další společné půjčky v rámci EU nesouhlasím. Zároveň chápu, že bez tohoto nástroje bude těžké ambiciózní plány financovat. I v tomto kontextu je dle mého názoru nutné tyto plány znovu promyslet a revidovat do racionální podoby. Otázka společného dluhu je zároveň dalším krokem směrem k federalizaci fiskální politiky a k variantě jakési fiskální unie. I zde proto najdeme řadu protichůdných argumentů od zastánců nebo odpůrců další federalizace EU,“ říká Peterka.
Hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil vidí ve využití případných společných prostředků velký otazník. „Evropa není zdaleka jediná, kdo k intervencím státními prostředky do ekonomiky sahá, v nějaké míře se k nim uchylují prakticky všechny státy. Konkrétně EU ovšem nemá právě oslnivou reputaci při jejich zavádění. Podobně ambiciózní projekt na nastartování ekonomické konkurenceschopnosti představovala například nechvalně známá Lisabonská strategie, která taktéž měla bohulibé deklarované cíle, nicméně skončila debaklem,“ připomněl Hradil.
