V Hvězdové ležel kmet z doby bronzové

3 měsíce starý 10

„Průměrný věk se pohyboval v období 2300 až 1700 před naším letopočtem okolo třiceti až pětatřiceti let. Lidé žijící déle byli v podstatě starci. Dožít se tak vysokého věku bylo s ohledem na nemoci, nejrůznější konflikty a další faktory naprosto mimořádnou záležitostí,“ řekla Právu archeoložka Michala Přibylová ze společnosti Archaia, která výzkum vedla.

Jen pro lepší názornost; lidi ve věku kolem 45 let z doby bronzové lze přirovnat k dnešním osmdesátníkům a tehdejší šedesátníky k těm, kterým je nyní přes stovku. Antropologové mají dokonce tabulku, která se zaměřuje na míru opotřebení chrupu nalezené kostry. Podle ní lze určit věk jedince. Ctihodný kmet z Hvězdové měl chrup natolik opotřebený, že jej zařadili v období, v němž žil, tedy pro etapu starší doby bronzové, až na konec této tabulky.

Vědci zkoumali i to, zda opotřebení nemohla způsobit nekvalitní mouka. Obilí se tehdy mlelo mezi jednoduchými kameny, které tvořily takzvané zrnotěrky. Pokud byly kameny z měkkého materiálu, při drcení obilí z nich opadával prach a písek, který se dostával do mouky. Dlouhodobé pojídání potravin z ní mohlo sedřít a opotřebovat chrup. Pomohly ale obratle.

Těšil se dobrému zdraví

Ukázalo se, že ctihodný kmet měl tuhý kořínek a těšil se dobrému zdraví. Výjimkou byly výstupky zvané Schmorlovy uzly. Uzel vzniká vyhřeznutím meziobratlové ploténky do těla obratle. Uzly se našly na třech obratlech. Jde o zdravotní problém postihující dříve narozené, což znamená, že muž z Hvězdové žil na svoji dobu extrémně dlouho. Navíc to patrně nebyl nikdo významný.

„V jeho hrobu se sice našly milodary, z nichž patří k zajímavostem keramická mísa s vepřovou lopatkou, aby měl v prvních dnech posmrtného života co jíst, nicméně jde o standardní hrob jednoho z běžných členů tehdejší společnosti. Jen mu bylo dopřáno žít na tehdejší poměry překvapivě dlouho,“ dodala archeoložka s tím, že keramika a celé provedení pohřbu řadí muže k příslušníkům tzv. únětické kultury.

Zdroj